úterý 24. září 2013

Tři kuchtíci v provizorní kuchyni :-)

 Děti hrozně chtěly pomáhat s vařením, tak jim to Kartouzek umožnil.  (Kuchyň ještě není po stěhování hotová. Ještě nám chybí deska a dřez.) Tak snad jim to pomáhání vydrží co nejdéle.






Příchod podzimu jsme oslavili pěším výletem na zříceninu hradu Helfenburk. Kartouzek si cestou skřípl záda, takže Píďka musel téměř celou cestu šlapat po svých. Ušel ten den nejmíň 12 km (!!), což je na čtyřleťáka myslim dost slušný výkon.




Krátce potom, co jsme dorazili domů, usnul Píďka zmožený výletem na zemi u přímotopu (ještě jsme neměli zapojená kamna). To bylo asi prvně, co jsme my dospělí utahali děti a ne děti nás.


A ještě si nakonec musím postěžovat, protože jsem zjistila, že mnou zde tolik vychvalovaný šusťák není tak nepromokavý, jak jsem se domnívala. Strčíme-li ho pod proud vody, tak skutečně neproteče, ale pouze v případě, že se jej zespoda nedotýkáte. (Vybavil se mi zážitek z dětství, kdy jsme ve slejváku seděli ve stanu a měli zakázano se stanu dotýkat, aby nezačal protékat). Takže šusťáky jako ochrana před náhlým děštěm dobrý, ale na nějaké válení se v mokré trávě to rozhodně není, což u dětských kalhot, které mají být nepromokavé, považuji za velký nedostatek. Jsem zklamaná (objevila jsem to zrovna v době, kdy mám rozešitou pláštěnku). Asi už budu muset vyzkoušet softshell :-)

čtvrtek 19. září 2013

Navlékání brčkových korálků

Tak už jsme konečně zase online, jakž takž přestěhovaní, i když bydlíme zatim dost provizorně a budoucí dětský pokoj stále ještě připomíná skladiště. Na nějaké vymýšlení her nebyl moc čas. Děti vyhrabaly na jedné z mnoha kopic brčka (máme ty tlusté z Ikey), tak jsem je nastříhala, našla tkaničku a korálek a zábava byla na světě. Navíc si při ní děti trénovaly jemnou motoriku.

Větší děti zvládnou navlékat samy, mohou různě střídat barvy, menším dětem (jako je naše Kukyna) tkaničku přidržte.