sobota 3. března 2018

Ledové království

V létě 2015 jsme začali "točit" (rozuměj "fotit") film s pracovním názvem Duplo rodinka na cestě kolem světa. Pak se na to nějak zapomnělo, minulé léto jsme projekt oprášili a, pokud video někdy doděláme, bude z toho nejspíš videoklip k jedné z písní Kartouzkovy kapely.

Letos jsme si zimu moc neužili. Už od podzimu si děti pořád dokola předávají nějaké bacily, únor byl vyloženě extrém, ten jsme promarodili na střídačku snad celý, takže jsme se téměř vůbec nedostali ven. Ještě že máme alespoň balkón, kam se dá vyběhnout jenom na chvilku. Právě uplynulé mrazy nešlo nezneužít.... ledovou stavebnici jsme zkoušeli už vloni. Letos jsme vynechali barvy a ze vzniklých cihel postavili hrad pro ledovou královnu, kterou jsme poté naanimovali. Máme denní i noční variantu. Uvidíme, kterou z nich použijeme a jestli video vůbec někdy doděláme.





Formičky na muffiny jsme využili i k jejich původnímu účelu. Všechny děti měly teď během posledního měsíce svátek a muffiny se zřejmě, jak to tak vypadá, staly nově tradičním pečivem na jejich oslavu. Nejsem žádná zapálená pekařka a výsledek podle toho obvykle vypadá. Fotku sem dávám kvůli těm vlaječkám, které si pro bráchu vymyslela Kuky. Dost mě tím dojala. Asi je viděla někde na internetu, netuším, ale přála si je vyrobit. Jasně není to žádná vytuněná a vystajlovaná verze, ale pokud zrovna potřebujete zabavit předškoláka, je tohle ta pravá volba. Jednoduché a efektní.


A když už byla řeč o ledovém království, tak ještě jeden čerstvý zážitek z dneška. Poprvé jsme si zkusili projít se po zamrzlé Volyňce...


Duháček a houslistka

Měla jsem teď od podzimu hodně práce, a tak na nějaké šití nezbývalo moc času, navíc poslední dobou šiju hlavně sama na sebe a mě nemá kdo vyfotit, nemluvě o tom, že se fotim nerada... Tohle jsou dvě rychlovky, které jsem si mezi prací nemohla odpustit.

Píďka měl ve škole barevný týden. Každý den měli žáci přijít oblečeni do nějaké konkrétní barvy. V pátek to byla barva "duha". A tak jsem konečně měla důvod koupit si duhovou látku, o které jsem občas přemýšlela. Bylo to moje první šití z pruhované látky. Pruhy jsem se snažila sesadit, jak jen to šlo. Nevím, jestli je na to u raglánových triček nějaký trik, jisté je, že úplně 100 % to sesadit nejspíš nejde, ale příště bych možná mohla zkusit sesazovat odshora a ne od průramku, jako jsem to dělala. Máte-li k tomuto někdo nějakou užitečnou radu, budu za ni moc ráda... (Boty na fotce půjčené od táty.)


Kuky měla svůj úplně první houslový koncert. Pár dní před koncertem jsme zjistili, že šaty, které si chtěla vzít, už jsou jí trochu malé a navíc vůbec neladí se silonkami a s botami. Tak co dělat? Koupit nové střevíce, které jinak neunosí? Ne. Ušijeme nové šaty. Je to vlastně kopie šatů, které jsem si ušila pro sebe. Zbylo mi ještě hodně látky, tak se hodila... Na to, že je to jen prodloužené triko, ty šaty vypadaly myslím docela dobře :-) (Ještě by se hodil pásek, ale dětské pásky u nás na maloměstě bohužel nevedou.)