Píďku fascinovala scéna ze seriálu Prasátko Pepina, kde Pepina pošle dopis své kamarádce poštou. Obyčejná věc. Ale né pro dnešní děti. Schválně, kolik jste za poslední rok poslali dopisů nebo pohledů? Dnešní děti už znají jen maily a esemesky, a tak je poslání dopisu hotové vzrůšo.
Úžasně se nám do toho připletli Velikonoce a navíc máme jednu z mnoha našich babiček až v Kladně. A tak to bylo jasné: pošleme velikonoční přání babičce do Kladna.
Nejdřív vyrobit přáníčko.... to byla hračka.
Pak vepsat přání... diktovala jsem písmenka, Píďka psal...
Strčit do obálky, nadepsat jméno a adresu, dojít koupit známku, olíznout ji a nalepit. Vhodit do schránky.
A co se děje s dopisem pak? Nevim, jestli to Píďka pochopil. Pořád se mě ptá, kdy přijde ten pošťák... asi budem muset tuhle akci zase zopakovat... a obšťastnit některou z našich babiček opravdovým dopisem.