Jak dopadl týdenní bojkot zboží z dovozu... :-)

Vezmu to ve zkratce...

přesně jak jsem očekávala, ukázalo se, že to nebude žádná sranda. Úplný bojkot, tedy snahu ani nejíst a nepít nic dovezeného, jsem porušila myslím už v úterý (měli jsme doma lilky z Holandska a já se bála, že by celý týden nevydržely.... a také jsem měla velkou chuť na kafe, přestože se nepovažuji za velkého kafaře a obvykle vypiju jen jedno velmi slabé a mlékem naředěné kafe denně). Bojkot jsem se tedy snažila dodržet alespoň při nakupování, ale za celý týden jsem byla na nákupu asi jen jednou, kdy jsem byla ještě plná nadšení. Jinak jsem vařila i z domácích zásob, z nichž některé měli původ i v cizině. 

Potvrdilo se mi, že u většiny balených jídel je téměř nemožné zjistit původ surovin a že značky "český výrobek" a "Klasa" původ surovin vůbec nezohledňují. Překvapilo mě, že má oblíbená čočka se sem dováží z Kanady. Radost mi při nákupu udělala "předměřická mouka pšeničná celozrnná", kde se na obalu píše, že je vyrobena "z vybraných odrůd ozimé pšenice pěstitelů Podkrkonoší, Podorlicka, Polabí a Vysočiny", což je k nám sice trochu z ruky, ale byl to jediný výrobek, na kterém jsem takovýto druh informace našla (tak snad je pravdivý ). Zkoušela jsem hledat na stránkách největších mlékáren, odkud berou mléko, ale nic jsem nevypátrala. 

Zkušenost zajímavá, ale nevim, jestli se něco v mých spotřebitelských zvyklostech změní - lokálním produktům se snažim dávat přednost už dávno a určité zboží budu kupovat, i když je zdaleka, protože melta je sice dobrá, ale kafe je kafe a občas nějakej ten banán nebo pomeranč dětem taky dopřeju . Dala jsem si alespoň předsevzetí, že se konečně pokusím najít v okolí našeho bydliště lidi, jejichž produkty bych si mohla kupovat rovnou ze dvora.

Květnový průsvit na okno

Interaktivní výstava PLAY v písecké Sladovně

Včera jsme vyrazili na výlet do Písku...

 

... náhodně jsme se přichomejtli k závodům dračích lodí a "Cipískování"...

 

...potom jsme zabloudili do městské elektrárny...

 

... ale hlavním důvodem, proč jsme vyrazili do Písku, byla výstava PLAY. Nebudu tady papouškovat oficiální informace, které si můžete přečíst jinde (třeba zde nebo zde)... Na výstavě Play jsme byli před více než dvěma lety v Praze a hrozně nás nadchla. Takže, když jsem se dozvěděla, že se bude konat i v Písku (!! - je to od nás kousek), bylo jasné, že musíme zase vyrazit. A stálo to fakt za to! Když jsme tam dorazili, děti už byly celkem unavené. Rázem ale ožily. Zvlášť Píďka, toho jsme ke konci museli krotit a poté radši odtáhnout ven - tak moc se tam rozdivočel :-) Výstava je jedinečná v tom, že vystavené objekty nejen, že jsou krásné nebo zajímavé na pohled, ale hlavně jsou určeny k tomu, aby si s nimi návštěvníci hráli. Trefný název Play jednak vybízí ke hře, zároveň také vystihuje charakter velké části vystavených hraček - můžete je rozeznít jako neobvyklé hudební nástroje. Jiné zase vytváří kouzelné optické efekty.  Musim ještě dodat, že výstava baví nejen děti, ale i dospělé. Takže pokud náhodou zavítáte do jižních Čech, určitě si tuhle událost nenechte ujít!

A abych vás navnadila ještě víc, tak tu mám pár dost nepovedených fotek. "Objektů" tam bylo ještě mnohem víc, ale my prostě neumíme fotit ve tmě :-)

Týdenní bojkot potravin z dovozu...

Než se začtete do následujícího příspěvku, přečtěte si nejdříve letáček od Hnutí Duha věnovaný vývozu a dovozu potravin po česku.

V týdnu od 20. do 26.5. 2013 vyzkoušíme zcela bojkotovat veškeré zboží dovezené do ČR z ciziny, především potraviny. Jak těžký nebo snadný úkol to bude? Máme možnost sehnat ve své prodejně zeleninu a ovoce vypěstované u nás? Dokážeme se vzdát dovezených potravin, které máme rádi, a najdeme jejich českou alternativu? Poznáme podle obalu původ zboží? Vystačíme si s nabídkou lokálních výrobců?

Přidáte se k nám?

Zde je odkaz na facebookovou stránku této akce, na které si s nadšenci, kteří jdou do tohoto pokusu s námi, budeme za týden vyměňovat své zkušenosti: 
https://www.facebook.com/events/198903420257878/

Své dojmy a zkušenosti z tohoto pokusu vypíšu pravděpodobně i zde v tomto blogu :-)

Narozeninová víla...

... přichází za dětmi pouze v jeden jediný den v roce - na jejich narozeniny. Provází je celým dnem (pokud chtějí) a vypráví jim o tom, jak se narodily.

Příznávám, že tu naši vílu jsem šila na poslední chvíli, večer před Píďkovo narozeninami. Využila jsem střih na panenku UNICEF.  Šila jsem z toho, co jsem našla doma, tj. ze starého prostěradla. Vlasy jsem všila dovnitř mezi přední a zadní díl, aby dobře držely. Šatečky byly taky rychlovka - ustřihla jsem rukáv ze staré tuniky, začistila obě strany, navlékla na vílu (pod ruce) a v místě ramenou sešila... jak snadné.

Nejdřív jsem si říkala, že budeme mít jednu vílu pro celou rodinu. Potom mě napadlo, že bychom mohli přišívat víle na šaty knoflíky podle věku dětí a že by tedy měl každý svou. Nakonec jsem ale jako vždy nestíhala, a tak jsem se rozhodla, že víla bude jedna a že budeme převlékat šatičky :-))) Ale třeba příští rok ještě jednu přidělám... uvidíme!

Fialka

Fialka...

...už je ale uklizená v krabici, jen jsem ji sem nestihla dát včas :-)

Slavíme... vaříme...

Tak jsme dnes slavili. Já i děti jsme všichni květnoví býci, což má tu výhodu, že můžem narozeninovou oslavu odbýt najednou... já si totiž na jakýkoli oslavy zrovna moc nepotrpim. Kukynka dostala dort ze zakysané smetany a Píďka naši oblíbenou "kiwi-buchtu", tentokrát upečenou v dortové formě (recepty níže).

Kuchyňku jsme samozřejmě nestihli. Kartouzek chystal do včerejšího odpoledne výstavu v muzeu, kde pracuje, a večer se snažil dodělat alespoň spodek, tak aby byl použitelný. Ještě k němu přibude zadní deska s poličkami, doufejme, že co nevidět, takže se o kuchyňce rozepíšu někdy jindy....
Chudáci sousedi včera. Kartouzek tu řezal ještě v půl 10 večer :-) Dětem se kuchyňka líbí už teď...

A tady jsou ty recepty:

Dort k prvním narozeninám 

Dort jsem vyráběla tak nějak intuitivně :-)
Nejdřív jsem našlehala šlehačku se symbolickou trošiličkou vanilkového cukru, k tomu jsem přidala asi 3 zakysané smetany, promíchala. Do dortové formy jsem na dno vyskládala piškoty, po obvodu formy postavila dětské sušenky. Pak jsem vrstvila vrstvu smetany, vrstvu banánů, vrstvu smetany, vrstvu piškotů. To celé ještě jednou dokola. Vypadalo to, že mi na horní vrstvu už zakysaná smetana nevystačí, tak jsem k tomu zbytku přimíchala zbytek višňového jogurtu ze skleničky, co nám zbyl od svačiny. Dort tak získal příjemně růžovou barvu. Vršek jsem ozdobila jahodami z kompotu. Byla to mňamka.

Kiwi-buchta
Tuto buchtu nám dělala mamka k narozeninám místo dortu. Měla jsem ji tak ráda, že jsem tradici převzala a peču ji při zvláštních příležitostech i já. Při narozeninách ji udělám do dortové formy a suroviny vystačí ještě na jednu várku do malého pekáče.

Piškot:
6 žloutků
18 dkg cukru krystal
6 lžic horké vody
18 dkg polohrubé mouky
1/2 prášku do pečiva
sníh

Smícháme v těsto, pečeme ve vymazaném a vysypaném pekáči, poté necháme vychladnout.

Krém:
Ušleháme sladkou šlehačku s vanilkovým cukrem, přidáme 1-2 zakysané smetany. Natřeme na piškot. Na to klademe plátky kiwi (cca 5 ks).

Poleva:
1/2 l vody
10 dkg cukru krystal (dávám jen 3 lžíce)
3 sáčky kiwi nápoj (pamatujete?, už se bohužel nevyrábí, dávám trochu vitacitu nebo tanku)
1 vanilkový pudink

Smíchat v hrnci a vařit, dokud to nezačne tuhnout (jako když se vaří pudink). Nalít na buchtu. Po vychladnutí dávám do lednice zatuhnout (nejlépe nechat do druhého dne).