pondělí 28. listopadu 2016

Experimentální výpal zakuřované keramiky...

... v přesné kopii středověké pece se už podruhé uskutečnil na zahradě volyňského muzea. Kartouzek přinesl trochu hlíny domů, aby si děti zkusily něco vymodelovat. Kuky uplácala princeznu, Píďák celou sadu figurek do Betléma a Kynkažu se vlhké hlíny bála. Výtvory jsme společně s výrobky dětí z místní školy Volyňky a džbány od Jardy z muzea nandali do pece a čekali, co z toho všeho vznikne... Pec se nejdříve pořádně roztopí (na teplotu cca 900°C), poté se zacpou všechny otvory v peci a kouř ze dřeva prostoupí rozpálenou keramikou, čímž jí nejenom dodá charakteristický načernalý vzhled, ale i způsobí menší propustnost vody. Zhruba po dvou dnech se může pec otevřít a je hotovo.













Hezčí fotky z předloňského vypalování najdete ZDE.

---------------------------------------------------------------------------------

Kynkažu oslavila druhé narozeniny, tak jedna fotka na památku....


A nakonec mám ještě jednu novinku. Najdete mě už i na Instagramu. Můj tlačítkový telefon bez foťáku a internetu mi sice nedovoluje sdílet akčně všechny naše vylomeniny v "přímém přenosu" (a jsem za to vlastně ráda), ale nějakou tu "zákulisní" fotku tam občas určitě přihodím (přes gramblr ).

pátek 11. listopadu 2016

Svítíme

Kdy jindy se pustit do výroby lampiónů, svícnů, světélek, průsvitů.... než na podzim, kdy je světla nejméně.
Dnešní dílo našich holek.

Na výrobu potřebujete: skleničku, lepidlo, kousky barevných transparentních papírů, čajovou svíčku.

Sklenička se potře lepidlem a polepí papírky. Bála jsem se, že to nebude držet, ale zatím vše drží, tak jak má (lepili jsme Herkulesem). Když kolem hrdla obmotáte drátek na zavěšení, dá se použít i jako lampión.

Foceno na záchodě, protože to je jediná místnost, kde máme dopoledne tmu :-)

A svícen odpoledne posloužil i pro malý fyzikální pokus: Co se stane, když dám na rozsvícenou lampičku víčko?






sobota 5. listopadu 2016

Podzim u nás

Taková ta podzimní klasika. Berličky, které nám (mi) pomáhají tohle tmavé období přežít...



Korunky děláme každý rok, jak na ně si přečtěte ZDE. Kaštanů bylo tolik, že košík museli nést spolu...







Růžičky z listí jsme letos zkoušeli poprvé. Hlíva z naší "zahrádky"...



U Píďky ve třídě vládnou Pokemoni... tohle je jeho způsob, jak se vyrovnat s tím, že nemá žádné pokemonní karty... ale moc to nepomáhá, asi podlehneme a nějaké koupíme...



středa 26. října 2016

Samizdat

Nová výstava ve volyňském muzeu. Naše děti fascinovaly hlavně psací stroje, zvlášť když jim bylo dovoleno je vyzkoušet...











úterý 11. října 2016

Ve tmě

Kartouzkova kapela Wessele má nový (úplně první) klip. Autorkou je Emma Vrbová, kterou možná znáte jako jednu z duší krabic Ani-Muk.

Myslim, že klip se fakt povedl. Posuďte sami!



A aby té muziky nebylo málo, tak Kartouzkova další kapela, Sartaktarak, shodou okolností také dnes, vypustila do světa nové album "Maso, kosti, krev". Poslechnout nebo stáhnout si ho můžete TADY.


pondělí 10. října 2016

Draci

V poslední letošní teplý den jsme vyrazili na "drakiádu", která se u nás koná každý rok. Kartouzek se po letech slibování pustil do výroby papírových draků malajského typu, které si děti pomalovaly podle svého. (Kukyny princezna se povedla hlavou dolů.) Návod, podle kterého Kartouzek postupoval, najdete ZDE. Vyhráli jsme dokonce i diplom za nejhezčího draka, jelikož jsme byli jediní, kdo si přinesl draka doma vyrobeného, za což Píďák s Kartouzkem sklidili posměšky od malých kluků. Píďák už ve škole za to, že bude mít draka z papíru. Kartouzka se zase na kopci chlapečci s úšklebkem vyptávali, proč jsme draky vyráběli, když se daj koupit v obchodě....

Škoda, že pořádně foukat začalo, až když už byli všichni pryč. Uviděli by, že i doma vyrobený, papírový drak se může vznést pěkně vysoko.










Roztodivná mnohotvará různobarevná rajčata z naší zahrádky....


středa 5. října 2016

Záložka

Prý je teď zrovna týden knihoven, takže se to hodí....


Občas se mě kamarádky ptají, kdy TO jako dělám, tak takhle jsem se "zbavila" jednoho z dětí, konkrétně Kukynky, při mém posledním šití.... Kuky (v ten den alias Karkulka) nutně potřebovala také "zašívat" jako já, po ruce ležel odstřižek koženky, k tomu pár bavlnek a jehla..... Kdysi jsem (alibisticky) doma vyhlásila pravidlo, že než budou děti připuštěny k šicímu stroji, musí se nejprve naučit šít v ruce. Takhle dopadlo Kukyny první seznamování se s jehlou. Jasně, mohla bych jí tam předkreslit nějakou předlohu, jako jsem to kdysi dělala Píďákovi, ale potřebovala jsem šít, a tak jsem jí dala prostor pro improvizaci. Ono, nemyslete si, propíchnout koženku tlustou jehlou není pro 4-leté ruce úplně jednoduché. Barvy si vybírala Kuky sama a ani jednou bavlnky nezašmodrchala. Proužek koženky jsme nakonec sešili, aby vznikla záložka. To, aby Kuky viděla, že její "práce" má nějaký smysl. A zůstala nám pěkná památka na její šicí začátky. Výsledná výšivka se mi moc líbí. Připomíná mi Japonsko :-)




Kulisu nám dělala nejnovější knížka Romana Szpuka A zavaž si tkaničky. Doporučuju!

--------------------------------------------------------------

Podařilo se mi přes facebook koupit hromadu starých Burd. Po desetikačce, no nekupte to! Sice jsou to čísla zhruba 15 let stará, ale jsou v nich i nadčasové střihy, které budou použitelné vždycky. Překvapilo mě, že spousta věcí z té doby by se s klidem dala po menší úpravě nosit i teď. A taky mě při prohlížení těch starých čísel chytá trochu nostalgie - jsou to ty Burdy, které jsem si kdysi jako mladá holka půjčovala v knihovně a učila se podle nich šít své úplně první "modely".


Beru to jako znamení, že je na čase pokusit se posunout mé šití k trochu vyšší krejčovině. V nejbližším čtvrtroce se ale k šicímu stroji nejspíš nedostanu, protože mám práce až nad hlavu. Začínám se obávat, jestli jsem nepřecenila své síly a časové možnosti, když jsem kývla na ty dvě "brigády", co teď po nocích dělám.... tak mi držte palce, ať mi z toho všeho nehrábne ... když to dobře dopadne, mám v plánu si koupit overlock ;-)