Kapsu už mám ušitou asi týden, jen se mi ji nedaří nějak normálně vyfotit ... takže: má tmavě modrou barvu!
Pro ty, kdo neznají: kapsa slouží jako výborný doplněk při nošení dětí v šátku nebo nosítku v zimě. Dítě do šátku obléknete tak, jak byste jej oblékli pod bundu, a přes šátek nebo nosítko upnete tuto zateplenou kapsu. Je to dobrá levná varianta pro všechny, kdo nemají v plánu investovat do nosící bundy. Výborně se hodí zvláště pokud často cestujete v přetopených dopravních prostředcích (např. ve vlaku) - nemusíte dítě budit, vyndavat ze šátku a svlékat ze zimní kombinézy .... prostě si jen sundáte kapsu.
Kdysi už jsem dvě kapsy ušila - jednu pro sebe a jednu pro kamarádku, z flísu, uvnitř s vatelínem, podle
střihu a návodu z Nosenideti.cz . Pro sebe jsem si ji šila ještě na Píďku - ze zbytků látek, co jsem dostala od tchýně. Osvědčila se dobře, ale teď už je trochu jetá ... a tak jsem pro nové miminko zatoužila po nové, vytuněnější variantě... Hodně moc jsem se inspirovala
u Jitky.
Střih jsem opět udělala podle návodu z nošenídětí.cz , jelikož se mi osvědčil. Zvažovala jsem kapsu pro ruce na přední stranu, ale vzhledem k tomu, že kromě miminka budu za sebou vláčet ještě další dvě děti, v každé ruce jedno, nevim, jestli bych ji vůbec využila :-) A hlavně - dá se vždy přišít až dodatečně - přesně do výšky, kam budu instinktivně ruce pokládat. Nejsem si jistá, jestli bych to teď tipla dobře. Podobně jsem uvažovala i o kapucce - připadá mi praktická až pro děti, které drží hlavičku. Já budu rodit na zimu, ty největší mrazy si tedy ještě odbudem s hlavičkou zafixovanou v šátku, kapucku tedy můžem došít později - nacvakávací na límec kapsy.
Šila jsem ze softshellu (toho teplejšího). Na rozdíl od návodu ze šijemdětem jen z jedné vrstvy - tunýlek na stahování mi tedy nevznikl dvojitým prošitím dvou vrstev látky, ale prostým ohnutím okraje. Druhou vrstvu softshellu jsem použila jen na límec - abych jej trochu zpevnila, čímž jsem vyřešila i tunýlek na stahování u krku a "lištu" na připínání flísové zateplovací vložky. Tu jsem ušila z jedné vrstvy flísu. Uvažovala jsem o dvou vrstvách, ale bála jsem se, aby pak nebyla kapsa až příliš teplá. Uvidíme, jak se jedna vrstva v zimě osvědčí. Zateplovací flísovou vrstvu jsem chtěla původně připínat kovovými druky - víc by se mi líbily umělohmotné, ale nemám na ně kleště ... ty kovové se mi zase ne vždy povedou správně nacvaknout, aby nikde nevylézaly ostré zoubky a musela bych také řešit vyztužení, aby se z látek nevytrhávaly. Pak jsem si dělala pořádek v šití a objevila obří patentky, které se mi jevily jako nejjednodušší varianta - snad budou dobře držet. Jsem také zvědavá, jak mi bude vyhovovat zapínání na přezky - starou kapsu jsem zavazovala na dlouhé tkaničky a občas ve vlaku, když jsem se potřebovala rychle obléknout, to byl trochu opruz.
A abych názorně ilustrovala, co všechno se dá díky kapse na nošení absolvovat, tak mi to nedalo a vyhrabošila jsem jednu starou fotku s 8-měsíčním Píďkou a naší starou kapsou (i když na fotce teda není téměř vůbec vidět). Fotka byla pořízena 2. ledna, venku sníh a celkem dost velká zima ... a my vyrazili na Šumavu na Boubín. Díky hodně teplé kapse jsme to v pohodě dali. Akorát já se trochu klepala, když jsem v tom mrazu Píďku pod rozhlednou kojila :-)
