Zobrazují se příspěvky se štítkemLDS. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLDS. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 14. července 2017

Výletujeme

Doma se s nima nedá vydržet.

A tak mám i letos v plánu podnikat drobné výpravy po okolí. Kromě pobytu na chatě a návštěvy koupaliště jsme zatím stihli výlety dva a zítra se chystáme na další.

Boubín
Po delší době zase vlakem na Šumavu na Boubín. Trasa jako vždy z Kubovky přes Boubín, boubínské jezírko a Idinu Pilu do Zátoně. Vyrazit tam ve státní svátek nebyl nejlepší nápad, chvílemi si člověk připadal jako na Václaváku. Výhledy z úplného vrcholu boubínské rozhledny jsme si neužili - zrovna se tam rojil nějaký hmyz, a tak se nahoře nedalo vydržet. Jinak to ale bylo moc fajn a splnili jsme si hned čtyři úkoly z našeho prázdninového seznamu...










Dobrá voda (u Milejovic)
Výletu předcházel stav zoufalosti a pocit, že další den doma se všemi těmi hádkami, kdo komu co vzal nebo zbořil, nebo dojmem, že se náš byt proměnil ve výběh zdivočelých opic, už prostě nezvládnu. Vymyslela jsem výlet hned na další den, zmínila se o něm na fb v naší "lesní skupině" a, protože celou noc vytrvale lilo, vůbec jsem nečekala, že se k nám někdo přidá. Nakonec nás byla celá banda - 4 matky a 8 dětí. Na tomto místě jsme byli i vloni, ale s kamarády to bylo zas o trochu jiné než minule. Pochutnali jsme si nejenom na vodě ze studánky, ale i na malinách.













A nakonec ještě jedna sranda z dneška. Inspirovali jsme se u nevyléčitelné optimistky. Ten trik s barvením vlasů pomocí krepáku jsem neznala. Vlasy jsem si nikdy nebarvila a ani to nemám v plánu, ale tohle mi připadá vtipné. Perfektně se to hodí k těm tetovačkám z Bravíčka, které si holky každý den patlají na ruce... To je tak, když někdo doma objeví velkou zásobu "pokladů" z dětství a rané puberty. Kdybyste někdo toužil po nažehlovačce Dylana z Beverly Hills, přihlašte se. Myslím, že ji nikde neuplatním :-)))




pondělí 3. dubna 2017

Na smrtnou neděli...

... jsme jako každý rok vynášeli Smrt neboli Moranu. Letos nám vyšlo nádherné letní počasí a sešla se nás velká parta - 6 dospělých a 10 dětí. Pod splavem jsme objevili dvě uvízlé Morany, které vypustily jiné skupinky dětí o pár dní dříve... ta naše se naštěstí nikde nezasekla, a tak si můžeme oddychnout: byla zima mezi náma, ale už je za horama.

Výrobu Smrti jsme letos skvěle vychytali. Našla jsem doma dva slaměné věnce, kterých jsem se potřebovala zbavit (jsem teď posedlá debordelizací). Velký (tělo) a malý (hlava). Ty stačilo napíchnout na proutek a základní kostra byla hotová. Pak už stačil kus staré látky, korále ze šnečích ulit (které jsem kdysi nasbírala na nějaké tvoření a už je tu dál nechci skladovat), namalovat obličej, do věnce zapíchnout klacíky jako ruce... a je hotovo!










středa 3. srpna 2016

Něco jako tábor

Tři dětné rodiny na společném stanování. Koupání v rašelinovém Křišťanovickém rybníku jsme si kvůli počasí moc neužili. Lilo i při hledání pokladu na zřícenině hradu Hus, a tak se zásoby suchého oblečení rychle tenčily. V tábořišti u rybníka se zastavil čas - je to kemp jak z dob našeho dětství bez zbytečných lákadel a "atrakcí", kterými jsou dnešní kempy přeplněné. Chtěli bychom z našeho společného táboření udělat každoroční tradici...





Honzo, vstávej!


sobota 10. října 2015

Smečka

Konečně se mi podařilo vyfotit celou naší smečku.... Je to pěkné, jak se na sebe těší, mladší vzhlíží ke starším, učí se od nich, starší se učí být pozorní a tolerantní k mladším, méně zkušeným a neohrabanějším.... Věkově smíšený kolektiv mi připadá mnohem přirozenější a pro děti prospěšnější než školkové a školní třídy, kde jsou všichni stejně staří. Tak jsem ráda, že si jej naše děti mohou užít alespoň takhle - na pravidelných procházkách s našimi kamarády...