Zobrazují se příspěvky se štítkemJaro. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJaro. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 2. května 2017

Květen

Květen je rozhodně nejkrásnější měsíc! ... a nejen proto, že mám narozeniny :-)

(Prostě si sem tuhle nádheru musím hodit.)

Kuky se nedávno naučila jezdit na kole. Šlo jí to samo a snadno, pravděpodobně díky tomu, že před tím jezdila na odrážedle, na kterém se perfektně naučila držet balanc.





Jen je mi líto, že si tohle roční období nemůžu kvůli zánětu okostice užít i při běhání. O běh se pokouším od konce září a určitě o tom někdy něco napíšu, jen teď to nejde, protože noha furt bolí a já mám pocit, že už snad nikdy nevyběhnu...

pondělí 3. dubna 2017

Na smrtnou neděli...

... jsme jako každý rok vynášeli Smrt neboli Moranu. Letos nám vyšlo nádherné letní počasí a sešla se nás velká parta - 6 dospělých a 10 dětí. Pod splavem jsme objevili dvě uvízlé Morany, které vypustily jiné skupinky dětí o pár dní dříve... ta naše se naštěstí nikde nezasekla, a tak si můžeme oddychnout: byla zima mezi náma, ale už je za horama.

Výrobu Smrti jsme letos skvěle vychytali. Našla jsem doma dva slaměné věnce, kterých jsem se potřebovala zbavit (jsem teď posedlá debordelizací). Velký (tělo) a malý (hlava). Ty stačilo napíchnout na proutek a základní kostra byla hotová. Pak už stačil kus staré látky, korále ze šnečích ulit (které jsem kdysi nasbírala na nějaké tvoření a už je tu dál nechci skladovat), namalovat obličej, do věnce zapíchnout klacíky jako ruce... a je hotovo!










neděle 29. května 2016

Jarní korunka

Udělaná stejně jako TATO podzimní, ale z jarního "materiálu" :-)





Ušila jsem holkám šaty podle oblíbeného střihu (na tuniku) "China girl"  z Ottobre 4/2014. Z biobavlněného úpletu JNY, který jsem koupila za naprosto supráckou cenu ve Flex-texu. Doteď nechápu v čem je ten háček, že tam mají tyto úplety (a nejen je) tak levné, jako padělek látka nevypadá. Tento obchod jsem doteď pořád tak trochu přehlížela, ale asi tam budu muset občas nakouknout.... Jeden metr látky vystačil na dvoje šaty s krátkým rukávem (vel. 86 a 104) a jarní nákrčník. Zbyly jen kousíčky na aplikace nebo oblečky na panenky.

neděle 17. dubna 2016

Hřbitov odpadků....

.... si nejspíš chtělo udělat nějaké pako (to je nejeufemističtější výraz, co jsem pro toho prasáka dokázala vymyslet) z louky nad naší chatou. Někdo tam ke konci zimy vyvezl hromadu odpadků, které vítr roznesl po celé louce a přilehlém lesíku... Představte si krásnou zelenou plochu, na které se 2x do roka pasou krávy, posetou polorozloženými odličovacími tampony, vložkami, jednorázovými plenami a pytlíky od vysavače, či co to bylo..... prostě hnus. Příroda by si s tím dřív nebo později poradila, ale kdo kolem toho má chodit... tak jsme si včera udělali rodinnou brigádu a ten bordel vysbírali. Shodou okolností jsme si vybrali den, kdy se díky akci "Ukliďme svět, ukliďme Česko" uklízelo na mnoha místech republiky. Příští rok už asi uspořádáme uklízecí brigádu oficiálně - turistická trasa, po které na chatu chodíme, by taky potřebovala pořádně vyčistit.

Na chatě jsme potom na úklid tématicky navázali plněním jednoho z dubnových úkolů  do našeho Deníku do divočiny. Na prkno jsme přibili různé druhy odpadků a celé to poté zakopali do země. Na podzim odpadky zase vyhrabeme a jsme zvědaví, v jaké fázi rozkladu je nalezneme.... Takové pokusy se nám líbí! Shodou okolností měl v pátek Píďka ve škole nějakou vzdělávací akci zaměřenou na třídění odpadu. Všechno to do sebe pěkně zapadalo :-)

Deník do divočiny doporučujeme! K jeho odběru (každý měsíc chodí do mailové schránky) se můžete přihlásit ZDE.









Dalším z dubnových úkolů z deníku bylo postavit si hnízdo....


neděle 12. dubna 2015

Lovci jara

Ještě v pondělí jsme se prodírali chumelenicí a v pátek už jsme lítali venku jenom v mikině... Tak dlouho jsme se rozhodovali, kam půjdem, jestli s kolem nebo bez, s kočárkem nebo bez.... až to vypadalo, že se nerozhoupem a vůbec nikam nepůjdem...Nakonec jsem ze zoufalosti z naší nerozhodnosti vymyslela hru - vzali jsme s sebou foťák, vydali se směrem Andělíček a ... hledali jsme jaro! Děti měly za úkol hlásit všechny známky toho, že jaro už je tu a jako správní průzkumníci jsme vše dokumentovali foťákem. Našimi úlovky tedy neměli být natrhané kytky nebo nějaké jiné hmatatelné důkazy (i když fialky jsme ochutnali), ale obrázky s jarní tématikou.... Moc fotek s úlovky vám ale neukážu, náš foťák si s těmi pidi výjevy neumí moc poradit...

Při procházce se naplno projevila nátura našich dětí - Píďák pořád v pohybu, Kukyna se všeho bojí .... i mravenců (nedávno spustila histerák na celý autobus kvůli malé mušce). Jestli se s věkem trochu neotrká, tak to bude mít, chudák, v naší rodině, která miluje les a dobrodružné dovolené, asi těžké. Pigeta to celé prospala.



Jeřabinka je, Kukynko, pěkná, ale ta tu leží už od podzimu, stejně jako ten suchý list, co si chceš odnést domů...






V jednu nestreženou chvíli nám Píďák utekl a na cestu namaloval šipky, abychom věděli, kudy jít :-)



středa 8. dubna 2015

Velikonoce

Letos jsem ty Velikonoce nějak nezvládla.... dokončuju svoji brigádu - přepis pamětí Františka Teplého, a tak jde vše stranou, protože už to chci mít konečně hotové...

Na Velký pátek jsme se po dlouhé době rodění a marodění sešli s naší "lesní partou" a stejně jako vloni se vydali hledat poklad. Už je nás 5 matek a jedenáct dětí.... slušná školka! Jinak jsme připravy na Velikonoce dost zazdili... ještě teď máme na lednici krabičku plnou bílých vyfouklých, ale nepomalovaných vajec. Asi je schovám na příští rok.

Zachránil to Kartouzek: v sobotu zkusil poprvé upéct bochánek a v noci z neděle na pondělí upekl beránka. Stejně jako předchozí roky se povedl zase bez uší.... Strašili jsme v kuchyni do 2 do rána... zatímco se pekl beránek, Kartouzek pletl pomlázky a já vařila vejce a polepovala je nálepkami, abychom měli alespoň pár vajíček pro koledníky...


Tady je jedna "jarní" momentka z naší pondělní tour - naše velikonoční obchůzka dědy a babiček čítala 5 zastávek... když k tomu připočtu přesuny busem do/ze Strakonic a přechody uprostřed největší chumelenice, tak nechápu, jak jsme to se třemi dětmi zvládli a ustáli... Byl to dost náročný, ale pěkný den...



PS: přepis dnes už snad dodělám a bude na nové látky!!! (jupí)