Léto je v plném proudu a na našem blogu ještě vládne ledová královna. Už jsem to tu chtěla ukončit, potřeba sdílet se kamsi odpařila, ale když začínají ty prázdniny, dám tomuto prostoru ještě šanci...
Náš letošní prázdninový plán. Synáček by rád vyrazil na čundr. To jsem zvědavá, jestli tento úkol dokážeme splnit. Holky toho přecejenom ještě moc neujdou....
Já sama pro sebe jsem si dala za úkol nechat se více vést dětmi, alespoň občas "to" trochu "pustit", míň buzerovat a stresovat se kvůli úklidu, víc se uvolnit a užívat si kouzlo daného okamžiku. Nejsem moc spontánní typ, tak to nebude lehké.
Zobrazují se příspěvky se štítkemDobrodružství za humny. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemDobrodružství za humny. Zobrazit všechny příspěvky
neděle 1. července 2018
sobota 25. listopadu 2017
Poklad objeven!
V září jsem tu psala o tom, jak jsme na našem oblíbeném místě ukryli poklad. Včera jsme se po dlouhé době konečně zase vypravili poklad zkontrolovat a s radostí zjistili, že poklad už byl objeven.
Moc děkujeme Anežce, Daně a Petrovi za pěkný vzkaz! (Nalepili jsme si jej do prázdninového deníku.) Fakt nás hrozně moc potěšilo, že se ta hra nakonec povedla...
Poklad byl schovaný pod pařezem u kapličky sv. Vojtěcha, která (jak jsem právě zjistila) vůbec není zakreslená na mapy.cz, a to jsem si myslela, že tyhle mapy jsou fakt podrobné...
--------------------------------------------------------------------------------------------
A nakonec ještě přihazuju dvě inspirace na kostýmy pro děti. U Píďáka ve škole mají (2. rokem) nového ředitele a je znát, že se snaží se svým teamem školu pozvednout. A tak teď pořádají různé projektové dny jako např. "Den televize". Ano, čtete dobře. Televize. Ale tak, když ji nemá doma, tak ať si ji užije alespoň ve škole :-) Trochu jsme zazdili přípravu (nepovinného) převleku za televizní postavu a na poslední chvíli mě napadlo jednoduché řešení: kameraman žádný speciální oděv nepotřebuje, stačí jen vyrobit ze staré krabice kameru.
Zombík z Minecraftu (ano, pořád ho to baví) byla zas maska na Halloween...
Moc děkujeme Anežce, Daně a Petrovi za pěkný vzkaz! (Nalepili jsme si jej do prázdninového deníku.) Fakt nás hrozně moc potěšilo, že se ta hra nakonec povedla...
Poklad byl schovaný pod pařezem u kapličky sv. Vojtěcha, která (jak jsem právě zjistila) vůbec není zakreslená na mapy.cz, a to jsem si myslela, že tyhle mapy jsou fakt podrobné...
--------------------------------------------------------------------------------------------
A nakonec ještě přihazuju dvě inspirace na kostýmy pro děti. U Píďáka ve škole mají (2. rokem) nového ředitele a je znát, že se snaží se svým teamem školu pozvednout. A tak teď pořádají různé projektové dny jako např. "Den televize". Ano, čtete dobře. Televize. Ale tak, když ji nemá doma, tak ať si ji užije alespoň ve škole :-) Trochu jsme zazdili přípravu (nepovinného) převleku za televizní postavu a na poslední chvíli mě napadlo jednoduché řešení: kameraman žádný speciální oděv nepotřebuje, stačí jen vyrobit ze staré krabice kameru.
Zombík z Minecraftu (ano, pořád ho to baví) byla zas maska na Halloween...
pátek 14. července 2017
Výletujeme
Doma se s nima nedá vydržet.
A tak mám i letos v plánu podnikat drobné výpravy po okolí. Kromě pobytu na chatě a návštěvy koupaliště jsme zatím stihli výlety dva a zítra se chystáme na další.
Boubín
Po delší době zase vlakem na Šumavu na Boubín. Trasa jako vždy z Kubovky přes Boubín, boubínské jezírko a Idinu Pilu do Zátoně. Vyrazit tam ve státní svátek nebyl nejlepší nápad, chvílemi si člověk připadal jako na Václaváku. Výhledy z úplného vrcholu boubínské rozhledny jsme si neužili - zrovna se tam rojil nějaký hmyz, a tak se nahoře nedalo vydržet. Jinak to ale bylo moc fajn a splnili jsme si hned čtyři úkoly z našeho prázdninového seznamu...
Dobrá voda (u Milejovic)
Výletu předcházel stav zoufalosti a pocit, že další den doma se všemi těmi hádkami, kdo komu co vzal nebo zbořil, nebo dojmem, že se náš byt proměnil ve výběh zdivočelých opic, už prostě nezvládnu. Vymyslela jsem výlet hned na další den, zmínila se o něm na fb v naší "lesní skupině" a, protože celou noc vytrvale lilo, vůbec jsem nečekala, že se k nám někdo přidá. Nakonec nás byla celá banda - 4 matky a 8 dětí. Na tomto místě jsme byli i vloni, ale s kamarády to bylo zas o trochu jiné než minule. Pochutnali jsme si nejenom na vodě ze studánky, ale i na malinách.
A nakonec ještě jedna sranda z dneška. Inspirovali jsme se u nevyléčitelné optimistky. Ten trik s barvením vlasů pomocí krepáku jsem neznala. Vlasy jsem si nikdy nebarvila a ani to nemám v plánu, ale tohle mi připadá vtipné. Perfektně se to hodí k těm tetovačkám z Bravíčka, které si holky každý den patlají na ruce... To je tak, když někdo doma objeví velkou zásobu "pokladů" z dětství a rané puberty. Kdybyste někdo toužil po nažehlovačce Dylana z Beverly Hills, přihlašte se. Myslím, že ji nikde neuplatním :-)))
A tak mám i letos v plánu podnikat drobné výpravy po okolí. Kromě pobytu na chatě a návštěvy koupaliště jsme zatím stihli výlety dva a zítra se chystáme na další.
Boubín
Po delší době zase vlakem na Šumavu na Boubín. Trasa jako vždy z Kubovky přes Boubín, boubínské jezírko a Idinu Pilu do Zátoně. Vyrazit tam ve státní svátek nebyl nejlepší nápad, chvílemi si člověk připadal jako na Václaváku. Výhledy z úplného vrcholu boubínské rozhledny jsme si neužili - zrovna se tam rojil nějaký hmyz, a tak se nahoře nedalo vydržet. Jinak to ale bylo moc fajn a splnili jsme si hned čtyři úkoly z našeho prázdninového seznamu...
Dobrá voda (u Milejovic)
Výletu předcházel stav zoufalosti a pocit, že další den doma se všemi těmi hádkami, kdo komu co vzal nebo zbořil, nebo dojmem, že se náš byt proměnil ve výběh zdivočelých opic, už prostě nezvládnu. Vymyslela jsem výlet hned na další den, zmínila se o něm na fb v naší "lesní skupině" a, protože celou noc vytrvale lilo, vůbec jsem nečekala, že se k nám někdo přidá. Nakonec nás byla celá banda - 4 matky a 8 dětí. Na tomto místě jsme byli i vloni, ale s kamarády to bylo zas o trochu jiné než minule. Pochutnali jsme si nejenom na vodě ze studánky, ale i na malinách.
A nakonec ještě jedna sranda z dneška. Inspirovali jsme se u nevyléčitelné optimistky. Ten trik s barvením vlasů pomocí krepáku jsem neznala. Vlasy jsem si nikdy nebarvila a ani to nemám v plánu, ale tohle mi připadá vtipné. Perfektně se to hodí k těm tetovačkám z Bravíčka, které si holky každý den patlají na ruce... To je tak, když někdo doma objeví velkou zásobu "pokladů" z dětství a rané puberty. Kdybyste někdo toužil po nažehlovačce Dylana z Beverly Hills, přihlašte se. Myslím, že ji nikde neuplatním :-)))
čtvrtek 21. července 2016
Ke studánce
Dneska jsme do batůžků přibalili plecháčky a vypravili se ke studánce na Dobrou vodu u Milejovic. To místo má silnou atmosféru, ráda se tam vracím. Voda ze studánky výborná, prý léčivá. A ta trocha radonu nás snad nezabije...
středa 13. července 2016
Výletujeme za humny
Všude dobře a doma .... je taky krásně! U nás v Pošumaví tedy rozhodně. A tak, než bude mít Kartouzek dovolenou, výletuji s dětmi sama. Pěkných a zajímavých míst je tu v okolí plno. Né že by děti ocenily třeba skvosty lidové architektury, které tu u nás potkáte na každém kroku.... jim stačí, že se vyběhají venku na čerstvém vzduchu a v cíli třeba nanuk nebo zmrzlina.
Dnes jsme se nechali vyvézt autobusem na kopec do Nahořan, odkud je mimochodem krásný výhled do okolí a zdejší náves je chráněna jako vesnická památková rezervace. Tady jsme vyzvedli naše kamarádky, které nám ukázaly káčátka a ovečky, a pak jsme se společně vypravili pěšky z kopce přes les do Čkyně. Pokud byste někdy zavítali do těchto končin, určitě se jděte podívat do zdejší synagogy, která před pár lety prošla velkou proměnou. Pamatuji si ji ještě před rozsáhlou rekonstrukcí (Kartouzek tu dělával výtvarná sympozia) a to, co se povedlo Společnosti pro obnovu synagogy (hlavně Jindře Bromové), mi vyrazilo dech. Dnes se tu konají výstavy a koncerty, najdete tu i knihovnu se studovnou.
(Synagoga v Toulavé kameře ZDE)
Dnes jsme se nechali vyvézt autobusem na kopec do Nahořan, odkud je mimochodem krásný výhled do okolí a zdejší náves je chráněna jako vesnická památková rezervace. Tady jsme vyzvedli naše kamarádky, které nám ukázaly káčátka a ovečky, a pak jsme se společně vypravili pěšky z kopce přes les do Čkyně. Pokud byste někdy zavítali do těchto končin, určitě se jděte podívat do zdejší synagogy, která před pár lety prošla velkou proměnou. Pamatuji si ji ještě před rozsáhlou rekonstrukcí (Kartouzek tu dělával výtvarná sympozia) a to, co se povedlo Společnosti pro obnovu synagogy (hlavně Jindře Bromové), mi vyrazilo dech. Dnes se tu konají výstavy a koncerty, najdete tu i knihovnu se studovnou.
(Synagoga v Toulavé kameře ZDE)
čtvrtek 7. července 2016
Za indiány do Strakonic
Zkusili jste si někdy projít "své" město v roli turisty? My si to zkusili dnes. Ve Strakonicích jsme se narodili, máme tu většinu příbuzenstva, a tak jsme v tomto městě často. Přesto ale naše děti nikdy nevystoupali na Rumpál (hradní věž) nebo si to už nepamatuju. K návštěvě hradu nás přiměla výstava "Svět rudého muže", kterou tu v muzeu můžete navštívit do 14.8.2016. Před tím jsme ještě stihli nakrmit kozy v hradním safari, zkontrolovat sochu pradědečka a vyzvednout v práci babičku, která nás doprovodila. Děti mají, jak se dalo čekat, největší zážitek z úzkého schodiště na Rumpál. Ukázala bych víc fotek z výstavy, ale tak nějak se vůbec nepovedly.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)