Rostoucí tepláčky

Ještě mi zbyl kus pirátské teplákoviny - na tepláčky jako dělaná. Hodně jsem si tu látku oblíbila, nejen kvůli vzoru, ale hlavně se mi z ní dobře šije, je hezky pevná (přesto pružná). Tepláčky jsem šila podle Ottobre, jen jsem je trochu přizpůsobila našim požadavkům - chtěla jsem, aby déle vydržely a aby nevylézaly při nošení v nosítku.... Proto jsem o dost prodloužila náplety na nohavicích, které se dají podle potřeby ohrnovat, a přidala jsem náplet i do pasu, čímž se pas zvýšil a díky tomu netáhne ani při nošení Kynkažu na záda. Díky pružnosti úpletu se dají tepláčky s klidem natáhnout i přes látkovou plínku.

Nosíme

Sice zatím Pigetu nosím v šátku, ale pro účel focení nosítek jsem vytáhla náš mei tai... a vzhledem k tomu, že se zdá, že už do něj Pigeta krásně dorostla, asi brzy šátek nahradí nosítko.

Nosítka pro panenky jsem chtěla dětem ušít už k Vánocům, ale nestihla jsem to, a tak je dostaly až teď k svátku. Šila jsem je podle parádního návodu od Evulekotule.

Nosítek na (živá) miminka / batolata jsem ušila už několik. Tohle bylo ale úplně první! Šila jsem ho ještě na Píďáka podle návodu z Nošení dětí. Bederní pás i ramenní popruhy u něj mám vycpané pouze vatelínem, takže to není na nějaké delší nošení (do dalších nosítek už jsem dávala molitan), ale na kratší přenášení a cestování vlakem je super.

Venku konečně občas vykoukne sluníčko, ale my dřepíme doma, protože Píďka má neštovice. Čekáme, kdy se osypou i holky. To nám to jaro pěkně začíná.... ale jsem ráda, že si to odbydou už teď.

 Děti s Kartouzkem vysadily  první semínka - rajčata.

Kapsa na nošení dětí

Kapsu už mám ušitou asi týden, jen se mi ji nedaří nějak normálně vyfotit ... takže: má tmavě modrou barvu!

Pro ty, kdo neznají: kapsa slouží jako výborný doplněk při nošení dětí v šátku nebo nosítku v zimě. Dítě do šátku obléknete tak, jak byste jej oblékli pod bundu, a přes šátek nebo nosítko upnete tuto zateplenou kapsu. Je to dobrá levná varianta pro všechny, kdo nemají v plánu investovat do nosící bundy. Výborně se hodí zvláště pokud často cestujete v přetopených dopravních prostředcích (např. ve vlaku) - nemusíte dítě budit, vyndavat ze šátku a svlékat ze zimní kombinézy .... prostě si jen sundáte kapsu.

Kdysi už jsem dvě kapsy ušila - jednu pro sebe a jednu pro kamarádku, z flísu, uvnitř s vatelínem, podle střihu a návodu z Nosenideti.cz . Pro sebe jsem si ji šila ještě na Píďku - ze zbytků látek, co jsem dostala od tchýně. Osvědčila se dobře, ale teď už je trochu jetá ... a tak jsem pro nové miminko zatoužila po nové, vytuněnější variantě... Hodně moc jsem se inspirovala u Jitky.

Střih jsem opět udělala podle návodu z nošenídětí.cz , jelikož se mi osvědčil. Zvažovala jsem kapsu pro ruce na přední stranu, ale vzhledem k tomu, že kromě miminka budu za sebou vláčet ještě další dvě děti, v každé ruce jedno, nevim, jestli bych ji vůbec využila :-) A hlavně - dá se vždy přišít až dodatečně - přesně do výšky, kam budu instinktivně ruce pokládat. Nejsem si jistá, jestli bych to teď tipla dobře. Podobně jsem uvažovala i o kapucce - připadá mi praktická až pro děti, které drží hlavičku. Já budu rodit na zimu, ty největší mrazy si tedy ještě odbudem s hlavičkou zafixovanou v šátku, kapucku tedy můžem došít později - nacvakávací na límec kapsy.

Šila jsem ze softshellu (toho teplejšího). Na rozdíl od návodu ze šijemdětem jen z jedné vrstvy - tunýlek na stahování mi tedy nevznikl dvojitým prošitím dvou vrstev látky, ale prostým ohnutím okraje. Druhou vrstvu softshellu jsem použila jen na límec - abych jej trochu zpevnila, čímž jsem vyřešila i tunýlek na stahování u krku a "lištu" na připínání flísové zateplovací vložky. Tu jsem ušila z jedné vrstvy flísu. Uvažovala jsem o dvou vrstvách, ale bála jsem se, aby pak nebyla kapsa až příliš teplá. Uvidíme, jak se jedna vrstva v zimě osvědčí. Zateplovací flísovou vrstvu jsem chtěla původně připínat kovovými druky - víc by se mi líbily umělohmotné, ale nemám na ně kleště ... ty kovové se mi zase ne vždy povedou správně nacvaknout, aby nikde nevylézaly ostré zoubky a musela bych také řešit vyztužení, aby se z látek nevytrhávaly. Pak jsem si dělala pořádek v šití a objevila obří patentky, které se mi jevily jako nejjednodušší varianta - snad budou dobře držet. Jsem také zvědavá, jak mi bude vyhovovat zapínání na přezky - starou kapsu jsem zavazovala na dlouhé tkaničky a občas ve vlaku, když jsem se potřebovala rychle obléknout, to byl trochu opruz.

 A abych názorně ilustrovala, co všechno se dá díky kapse na nošení absolvovat, tak mi to nedalo a vyhrabošila jsem jednu starou fotku s 8-měsíčním Píďkou a naší starou kapsou (i když na fotce teda není téměř vůbec vidět). Fotka byla pořízena 2. ledna, venku sníh a celkem dost velká zima ... a my vyrazili na Šumavu na Boubín. Díky hodně teplé kapse jsme to v pohodě dali. Akorát já se trochu klepala, když jsem v tom mrazu Píďku pod rozhlednou kojila :-)