Doma se s nima nedá vydržet.
A tak mám i letos v plánu podnikat drobné výpravy po okolí. Kromě pobytu na chatě a návštěvy koupaliště jsme zatím stihli výlety dva a zítra se chystáme na další.
Boubín
Po delší době zase vlakem na Šumavu na Boubín. Trasa jako vždy z Kubovky přes Boubín, boubínské jezírko a Idinu Pilu do Zátoně. Vyrazit tam ve státní svátek nebyl nejlepší nápad, chvílemi si člověk připadal jako na Václaváku. Výhledy z úplného vrcholu boubínské rozhledny jsme si neužili - zrovna se tam rojil nějaký hmyz, a tak se nahoře nedalo vydržet. Jinak to ale bylo moc fajn a splnili jsme si hned čtyři úkoly z našeho prázdninového seznamu...
Dobrá voda (u Milejovic)
Výletu předcházel stav zoufalosti a pocit, že další den doma se všemi těmi hádkami, kdo komu co vzal nebo zbořil, nebo dojmem, že se náš byt proměnil ve výběh zdivočelých opic, už prostě nezvládnu. Vymyslela jsem výlet hned na další den, zmínila se o něm na fb v naší "lesní skupině" a, protože celou noc vytrvale lilo, vůbec jsem nečekala, že se k nám někdo přidá. Nakonec nás byla celá banda - 4 matky a 8 dětí. Na tomto místě jsme byli i vloni, ale s kamarády to bylo zas o trochu jiné než minule. Pochutnali jsme si nejenom na vodě ze studánky, ale i na malinách.
A nakonec ještě jedna sranda z dneška. Inspirovali jsme se u nevyléčitelné optimistky. Ten trik s barvením vlasů pomocí krepáku jsem neznala. Vlasy jsem si nikdy nebarvila a ani to nemám v plánu, ale tohle mi připadá vtipné. Perfektně se to hodí k těm tetovačkám z Bravíčka, které si holky každý den patlají na ruce... To je tak, když někdo doma objeví velkou zásobu "pokladů" z dětství a rané puberty. Kdybyste někdo toužil po nažehlovačce Dylana z Beverly Hills, přihlašte se. Myslím, že ji nikde neuplatním :-)))
Zobrazují se příspěvky se štítkemVýlet. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVýlet. Zobrazit všechny příspěvky
pátek 14. července 2017
čtvrtek 21. července 2016
Ke studánce
Dneska jsme do batůžků přibalili plecháčky a vypravili se ke studánce na Dobrou vodu u Milejovic. To místo má silnou atmosféru, ráda se tam vracím. Voda ze studánky výborná, prý léčivá. A ta trocha radonu nás snad nezabije...
sobota 16. července 2016
Jiří Sádlo o maceškách
Malý střípek z červnového botanického výletu s Jiřím Sádlem... (To kvičící dítě ke konci nahrávky je naše Kuky)
středa 13. července 2016
Výletujeme za humny
Všude dobře a doma .... je taky krásně! U nás v Pošumaví tedy rozhodně. A tak, než bude mít Kartouzek dovolenou, výletuji s dětmi sama. Pěkných a zajímavých míst je tu v okolí plno. Né že by děti ocenily třeba skvosty lidové architektury, které tu u nás potkáte na každém kroku.... jim stačí, že se vyběhají venku na čerstvém vzduchu a v cíli třeba nanuk nebo zmrzlina.
Dnes jsme se nechali vyvézt autobusem na kopec do Nahořan, odkud je mimochodem krásný výhled do okolí a zdejší náves je chráněna jako vesnická památková rezervace. Tady jsme vyzvedli naše kamarádky, které nám ukázaly káčátka a ovečky, a pak jsme se společně vypravili pěšky z kopce přes les do Čkyně. Pokud byste někdy zavítali do těchto končin, určitě se jděte podívat do zdejší synagogy, která před pár lety prošla velkou proměnou. Pamatuji si ji ještě před rozsáhlou rekonstrukcí (Kartouzek tu dělával výtvarná sympozia) a to, co se povedlo Společnosti pro obnovu synagogy (hlavně Jindře Bromové), mi vyrazilo dech. Dnes se tu konají výstavy a koncerty, najdete tu i knihovnu se studovnou.
(Synagoga v Toulavé kameře ZDE)
Dnes jsme se nechali vyvézt autobusem na kopec do Nahořan, odkud je mimochodem krásný výhled do okolí a zdejší náves je chráněna jako vesnická památková rezervace. Tady jsme vyzvedli naše kamarádky, které nám ukázaly káčátka a ovečky, a pak jsme se společně vypravili pěšky z kopce přes les do Čkyně. Pokud byste někdy zavítali do těchto končin, určitě se jděte podívat do zdejší synagogy, která před pár lety prošla velkou proměnou. Pamatuji si ji ještě před rozsáhlou rekonstrukcí (Kartouzek tu dělával výtvarná sympozia) a to, co se povedlo Společnosti pro obnovu synagogy (hlavně Jindře Bromové), mi vyrazilo dech. Dnes se tu konají výstavy a koncerty, najdete tu i knihovnu se studovnou.
(Synagoga v Toulavé kameře ZDE)
čtvrtek 7. července 2016
Za indiány do Strakonic
Zkusili jste si někdy projít "své" město v roli turisty? My si to zkusili dnes. Ve Strakonicích jsme se narodili, máme tu většinu příbuzenstva, a tak jsme v tomto městě často. Přesto ale naše děti nikdy nevystoupali na Rumpál (hradní věž) nebo si to už nepamatuju. K návštěvě hradu nás přiměla výstava "Svět rudého muže", kterou tu v muzeu můžete navštívit do 14.8.2016. Před tím jsme ještě stihli nakrmit kozy v hradním safari, zkontrolovat sochu pradědečka a vyzvednout v práci babičku, která nás doprovodila. Děti mají, jak se dalo čekat, největší zážitek z úzkého schodiště na Rumpál. Ukázala bych víc fotek z výstavy, ale tak nějak se vůbec nepovedly.
úterý 5. července 2016
Dva vzpomínkové výlety
Máme za sebou první dva prázdninové výlety. Společně s mojí sestrou jsme se vydali na dvě místa, kde jsme v dětství strávili mnoho krásných dnů.
"Na Mačkov" jsme jezdívali od jara do podzimu téměř každý víkend a trávili jsme tu obvykle i část prázdnin. Nebyla jsem tu už 16 let a dva měsíce. Kdybych tu měla vylíčit, co všechno pro mě toto místo znamená, byl by tento příspěvek příliš patetický. Všechno vypadá tak nějak menší než si pamatujeme, jen stromy hodně vyrostly. Tak, že zakrývají i výhledy na celý lom, které mám ještě v paměti. Po dlouhé době jsem si zase pořádně zaplavala, voda je tu nádherně průhledná a příjemná na omak. Nestihla jsem prolézt všechna svá místa, spousta cest už je neprostupně zarostlých. Příroda úplně pohltila i bývalou střelnici. Kdoví, jestli bych do svého "bunkru" uprostřed skály ještě zvládla vyšplhat. Zpětně jsem vděčná za tu volnost, kterou nám dětem dospělí nechávali. Celý den jsme lezli po skalách, skotačili ve vodě nebo lítali po lese a nikdo se o nás moc nestaral. Přála bych nějaké takové místo i našim dětem...
Do Bechyně se s námi vypravila i naše mamka. Strávili jsme dnes 6 hodin ve vlaku. Kromě lázeňského parku, klášterní zahrady a náměstí jsme se byli podívat i na dům, kde bydlela babička s dědou. Jména na zvoncích už jsou jiná, ale ta prolejzačka je tam pořád, i pár klepačů. V Bechyni jsem se naučila háčkovat a v Bechyni jsem prvně šila na šicím stroji.
"Na Mačkov" jsme jezdívali od jara do podzimu téměř každý víkend a trávili jsme tu obvykle i část prázdnin. Nebyla jsem tu už 16 let a dva měsíce. Kdybych tu měla vylíčit, co všechno pro mě toto místo znamená, byl by tento příspěvek příliš patetický. Všechno vypadá tak nějak menší než si pamatujeme, jen stromy hodně vyrostly. Tak, že zakrývají i výhledy na celý lom, které mám ještě v paměti. Po dlouhé době jsem si zase pořádně zaplavala, voda je tu nádherně průhledná a příjemná na omak. Nestihla jsem prolézt všechna svá místa, spousta cest už je neprostupně zarostlých. Příroda úplně pohltila i bývalou střelnici. Kdoví, jestli bych do svého "bunkru" uprostřed skály ještě zvládla vyšplhat. Zpětně jsem vděčná za tu volnost, kterou nám dětem dospělí nechávali. Celý den jsme lezli po skalách, skotačili ve vodě nebo lítali po lese a nikdo se o nás moc nestaral. Přála bych nějaké takové místo i našim dětem...
| Velryba |
Do Bechyně se s námi vypravila i naše mamka. Strávili jsme dnes 6 hodin ve vlaku. Kromě lázeňského parku, klášterní zahrady a náměstí jsme se byli podívat i na dům, kde bydlela babička s dědou. Jména na zvoncích už jsou jiná, ale ta prolejzačka je tam pořád, i pár klepačů. V Bechyni jsem se naučila háčkovat a v Bechyni jsem prvně šila na šicím stroji.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)