Razítka

Když jsem šla včera přiložit do kamen, objevila jsem v bedýnce na dřevo pěkné dřevěné špalíčky a vzpomněla jsem si, že jsem jednou chtěla vyzkoušet vyrobit si razítka... Tak jsem se do toho hned pustila a překvapilo mě, že to opravdu funguje, tiskátka tiskají moc hezky.

Na výrobu razítka potřebujeme:
dřevěný špalíček nebo jiný předmět, který má pevnou a rovnou plošku, na kterou se dá lepit
pěnová guma moosgummi (k sehnání ve specializovaných prodejnách s výtvarnými potřebami)
lepidlo (my použili obyčejné na papír a zatím drží)
razítkovací polštářek a barva

Výroba je jednoduchá: požadovaný motiv vystřihněte z moosgummi a nalepte na špalíček... A pokud neumíte kreslit (jako já), nebojte se toho! Poskládejte razítko třeba z jednoduchých geometrických tvarů. U nápisů nezapomeňte nalepit písmenka stranově obráceně.

Píďka se razítek hned zmocnil a hraje si s nimi na poštu. Já se těším na pondělí, až budou mít u nás v papírnictví na skladě velké razítkovací polštářky ... zkusím vyrobit i nějaké velké propracovanější tiskátko. A taky bych ráda ještě vyzkoušela tisknout textilními barvami na látky...

Víla a beruška

Na poslední chvíli jsme se rozhodli, že vyrazíme na maškarní, a tak jsem v den konání akce honem honem vyráběla převleky. U Kukynky to bylo jasné - použili jsme tylovou sukýnku (návod na výrobu zde), ke které jsme jen přidali čelenku s organzovou květinou. A víla byla na světě. Píďka chtěl jít za berušku (tu z Mrňousků, co dělá "túúdududúúúdu"). Naštěstí jsem měla doma červenou a černou látku. Tykadýlka jsem vyrobila takto: chlupaté drátky (čističe dýmek) jsem obalila ovčí vlnou v černo-šedé barvě a jehlou zaplstila. Vzniklá tykadýlka jsem přilepila k černé čelence tavnou pistolí a pro jistotu jsem spoj na čelence znovu obmotala vlnou a zaplstila. Naše jednoduché kostýmy slavily nečekaně úspěch - vyhráli jsme první místo, ale jen díky tomu, že porotci přihlíželi k tomu, zda jsou převleky vlastnoručně vyráběné. Kromě piráta a jedné Karkulky jsme byli jediní, kdo měl masku doma vyráběnou, jinak měli všichni kupované...

Zimní olympiáda pro děti

Včera jsme s naší "Lesní dětskou skupinou" uspořádali zimní olympiádu pro děti. Já vyrobila medaile, pochodeň, diplomy a olympijskou vlajku, kamarádka Verča vlajky, terč a poháry pro vítěze (plné bonbónů, prý zdravých). Bohužel už není venku sníh, takže se nám trochu zúžil výčet disciplín, které jsme chtěli vyzkoušet. Nemám ráda, když se děti vedou k soutěživosti, tudíž jsme hry nepojali jako závodění. Ani by to vzhledem k různorodému věku "závodníků" nebylo spravedlivé. Všechny děti si zkoušeli jednotlivé disciplíny po svém, podle svých možností a schopností. Zvítězili a medaily dostali všichni.

A tady jsou naše tipy na to, jak si doma uspořádat zimní dětskou olympiádu:

úvodní ceremoniál - štafeta např. kolem pískoviště / hřiště apod. s pochodní, mrňata s maminkou
pochodeň - papírová nebo nastřihané vlající látkové proužky
Jak si vyrobit olympijskou pochodeň si můžete přečíst zde 

vlajky a státy - každé dítě může zastupovat jeden stát - dostane svoji vlajku (ocení to hlavně děti, které se rády učí poznávat vlajky), součástí zahajovacího ceremoniálu může být nástup s vlajkami

medaile - jak si vyrobit medaile si můžete přečíst zde


Disciplíny

Krasobruslení - tančí, skáčou piruety, holubičky apod.
Skok na lyžích - skáčou ze zídky (okraj pískoviště) nebo lavičky nebo něčeho podobného (přizpůsobit věku závodníků)
Biatlon (běh na lyžích + střelba) - běží + trefujou se šiškou / kamenem/ sněhovou koulí např. do stromu (my jsme měli doma vyrobený papírový terč s dírou uprostřed, trefovali jsme se malými míčky)
Boby - bobování
Běh na lyžích - běhání (označíme start a cíl, normální "závod" v běhu)
Slalom - běh mezi tyčkami / značkami / prolejzačkami
Skeleton - sklouznout se na klouzačce (starší můžou po hlavě)
Curling - na zem nakreslit jednoduchý terč (křídou, nebo klackem do hlíny), trefovat se kamenem / klacíkem / šiškou, metení - klacíkem odmetem např. napadané listy, javorové "nosy" nebo to, co leží na cestě

Olympijská pochodeň

Olympijský oheň, ztvárněný také ve formě olympijské pochodně, je jedním ze základních symbolů olympijských her. Připomíná oheň, který podle legendy ukradl Prométheus Diovi a dal ho lidem. Původ tohoto symbolu pochází ze starověkého Řecka, kde byl oheň udržován po dobu trvání her. Tento zvyk byl obnoven na letních olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928 a od roku 1936 je součástí olympijské tradice také štafeta olympijské pochodně.
V dnešní době bývá pochodeň slavnostně zapálena ve starověké Olympii v Řecku obvykle několik týdnů před zahájením olympiády. Jedenáct žen představuje kněžky. Za pomoci slunečních paprsků zapálí louč. Poté je oheň štafetovým způsobem přenášen po celém světě až do dějiště her. Samotným zapálením obří pochodně na stadionu je pověřena významná osobnost (nejčastěji jde o bývalé sportovce, kteří se zapsali historie sportu a olympijských her).

(Wikipedie)

Co by to bylo za olympiádu bez olympijské pochodně?! Na výrobu té naší jsem použila toto:

transparentní papíry v ohnivých barvách

tvrdší papírovou roli (můžete použít i ruličku od toaleťáku, ale je kratší a měkčí => snáz se zmačká)

kolečko z pevnějšího kartonu

stříbrnou barvu

lepidlo

krepovou lepící pásku

Nejprve jsem z jedné strany zmačkala papíry a tím z nich vytvořila plamínky. Naaranžovala jsem je do "kytice" a vespod přelepila, aby plamen držel pohromadě.

Kartonové kolečko a ruličku jsem natřela stříbrnou barvou. Uprostřed kolečka jsem udělala malou dírku a provlékla tudy slepený spodek plamene. (Můžete ke kartonu přilepit, nám to drželo samo od sebe, protože jsme měli dírku opravdu malou.)  Držátko z roličky jsem ke kolečku nejprve přilepila lepidlem, ale pro jistou jsem to ještě oblepila krepovou lepící páskou, kterou jsem pak také natřela nastříbrno, aby nebyla vidět. A bylo hotovo. Zespoda držátka jsme nechali díru - pochodeň se tak dala postavit např. na klacek zabodnutý do země.

Pokud nemáte stříbrnou barvu, určitě by pochodeň šla i polepit alobalem.

A tady "olympijský oheň" na cestě na olympijské sportoviště...

Další inspiraci na výrobu olympijské pochodně najdete například zde:

http://www.alililyblog.com/2012/07/25-olympic-crafts-for-kids-starring-alice-marie.html

Kočičky

Vypadalo to jako jednoduché a efektní předjarní tvoření pro děti. Inspiroval nás tento obrázek:

(http://www.meaningfulmama.com/2012/04/day-120-finger-print-pussy-willows.html)

Ale jako vždy se to u nás trochu zvrhlo...

Píďka umístil kočičky do vázy, stejně jako je máme momentálně doma na skříni, ale co tam dělají ty zásuvky, elektrické vedení a lustr?!

Kukynka se s tim nemazlila, máchat si prsty v barvě ji vyloženě baví, rozhodně se dá říct, že se toho nebojí ... a výsledkem je: kočičková abstrakce!

TUTU pro Kuky

Měl to být dárek k svátku, ale nevydržela jsem to a dala jsem Kukynce vílí sukýnku zvanou "tutu" hned. A jelikož je Kukynka parádivá holka, nosí ji teď furt...

Výroba je jednoduchá!

Potřebujeme: tyl (já použila 3 barvy po 50 cm, š.135 cm, od jedné barvy jsem použila tylu trochu míň, zbytek použiji na další "projekt"), gumu (o délce malinko kratší než je obvod pasu slečny, pro kterou sukýnku vyrábíte), nitě, šicí stroj

Postup: Tyl jsem rozstřihala na pruhy široké cca 15 cm (dlouhé 50 cm). Pruhy jsem přehnula na půl a cca 2 cm od ohybu prošila, takže vznikl na každém přeloženém pruhu tunýlek. (Vzdálenost prošití od ohybu zvolte podle šířky gumy.) Pak už zbývá jen navléknout pruhy tylu na gumu, gumu sešít a je hotovo.

Dva baleťáci :-)

 

Pokud si chcete vyrobit sukýnku a nechcete se zdržovat šitím, můžete (užší) pruhy uvázat na gumu liščí smyčkou. Podrobný návod jak na to najdete u Ženy 007.

Pokud naopak chcete mít sukýnku víc profi, inspirujte se např. tímto videem:

Vyhopsaní v Hopsáriu

Ve středu jsme s kamarádkami a jejich dětmi vyrazily na výlet do Českých Budějovic vyzkoušet Hopsárium. Pro děti kamarádek byla myslím zážitkem už jízda vlakem. Využili jsme kupony z dm (konečně jsem mohla nějak smysluplně vyčerpat body z mé dm karty) a měly tak docela velkou slevu. V Hopsáriu na nás čekaly trampolíny, nafukovací skákací loď a žralok, který každou chvíli zavíral čumák, prolézačky se skluzavkou do kuliček, dopravní hřiště pro šlapací autíčka i odrážedla pro nejmenší, prolézací věž přes dvě patra a mě nejvíc bavil sjezd na nafukovacích kolech. Děti byly nadšené. Vydržely lítat celých pět hodin a jistě by to vydržely i déle, kdybychom už nemusely běžet na vlak. Pro nás matky to bylo dost vyčerpávající, ale umím si představit, že kdybychom tam zavítaly s většími dětmi - asi tak jako je náš Píďka, tj. kolem 5 let - vypustily bychom je a mohly si klidně hovět u kafíčka a zákusku. Mrňousové přecejen vyžadovali naši asistenci. Bylo to fajn, děti na tento den asi hnedtak nezapomenou, ale my mámy jsme se shodly, že příště zas nejdřív až tak za půl roku :-))))

Dělám si radost!

Po udělátkách na buttonky jsem toužila už dlouho. Konečně se mi podařilo našetřit nějaké penízky a už je mám doma. Těším se na experimentování, co se s nimi dá všechno udělat...

Příprava na olympiádu

Začali jsme se po Novém roce pravidelně scházet s kamarádkami a jejich dětmi. Zatím našemu neformálnímu uskupení říkáme pracovně "Lesní dětská skupina". A protože se blíží zimní olympijské hry, vymysleli jsme si, že si na takovou olympiádu také zahrajeme. A tak už se chystáme.... jako první přišly samozřejmě na řadu medaile.

Medaile jsem vyráběla takto: Z tvrdšího kartonu jsem vystřihla kolečka, děrovačkou udělala dírku, natřela je z obou stran zlatou barvou (používám akrylátové barvy Terno colour). Olympijské kruhy jsem na medaile natiskla pomocí špulek (s nití) namočených do barev. A ještě jsem okraje medaile potřela třpytivým lepidlem pro větší efektnost :-) Každá medaile bude mít jinou barvu stužky, aby si děti poznaly každé tu svou.

Kartouzek nám vytvořil parádní diplom. Pokud by se vám také hodil, můžete si jej stáhnout pro svoji vlastní nekomerční potřebu zde.