Letos s ušima

Letos poprvé se Kartouzkovi povedl beránek i s ušima, a proto si SEM ukládáme odkaz na recept. Nádivka z kopřiv z naší chaty. Vajíčka děti celý týden pomalovávaly fixami... na malování voskem nedošlo, přestože nám Kartouzek vyrobil stojánky na vosk a svíčku.... tak třeba za rok.

CHA! Oprava: Prohlížím si staré fotky a koukám, že před třemi lety měl beránek také uši :-))

Chodec

Kynkažu se už víc jak týden snaží přemisťovat samostatně jen po dvou končetinách.... A daří se jí to velmi dobře, tak jsme dnes prvně zkusili chození venku a v botičkách. Moc tomu ťapání nedala.... vždy vykročila nejkratší cestou směr tráva, kde započala podrobný průzkum okolí pěkně z blízka - pomocí i jiných smyslů než je zrak. Tráva je totiž děsně zajímavá!

Sezóna sbírání kaštanů započata....

--------------------------------------------------------------------------------------

A ještě tu mám tip na jednu strašně dobrou polévku...... kterou nám Kartouzek uvařil včera k obědu z řepy a našich domácích rajčat. Vařil podle tohoto RECEPTU, akorát jsme doma neměli olivový olej a balzamikový ocet a prý přidal navíc bazalku a saturejku... K řepě jsem měla celé své dětství díky jednomu školkovému traumátku s řepovým kompotem odpor, ale od chvíle, co jsem našla (až v dospělosti) odvahu řepu znovu ochutnat (v nekompotované úpravě), ji mám moc ráda.

Moje první....

.... tričko! Teda když nepočítám těžce amatérské pokusy kdysi těsně po gymplu...

Tričko "prší, prší". (Omlouvám se za kvalitu fotek, ale ta barva mi prostě nejde nějak normálně nafotit a modelka také odmítala pořádně spolupracovat)

Ze šití z úpletů jsem měla dlouho strach. Při prvním zkoušení pružného stehu byl výsledek dost rozpačitý, tak jsem se zablokovala na několik let a měla pocit, že bez overlocku to prostě nejde. Asi měla teprve přijít ta správná chvíle.... takže nádech - výdech ... druhý pokus. S výsledkem nejsem úplně spokojená, hodněkrát mi to ujelo, ale odradit už se nenechám. Až budu šít své 100. tričko, tak už určitě bude vypadat bezvadně...
Ještě musím nějak líp vychytat lemování... pro začátek jsem zvolila lemovací gumičku, lemování patentem nebo šikmým proužkem bude zase až další level :-) A prvně jsem si vyzkoušela řasení - tak jak se má správně dělat... teoretický postup vypadal velmi slibně, ale nakonec se mi to celé nějak rozjelo.

Střih z Ottobre 4/2014. Při té příležitosti jsem přeměřila děti a došla k závěru, že buď jsou moje děti těžce podvyživené nebo finské děti naopak překrmené... Na zužování střihů si zatím netroufám, tak jsem se orientovala jen podle výšky, ostatně oblečení z krámu taky nijak nezužuju. Výsledné triko je Kukyně trochu větší, s čímž jsem počítala, aspoň jí dýl vydrží...

A moje úplně první ..... muffiny! Už jsem tu asi psala, že na vaření a pečení moc nejsem, ale občas se vyhecuju a něco zkusim. Pekla jsem podle tohoto RECEPTU, jen jsme ještě přidali vanilkový cukr a dali o malinko víc mléka. Překvapila mě hodně světlá barva, ale jinak se musim pochválit, chutnaly výborně ... asi se občas přemůžu a zase je napeču :-)

Šípková marmeláda

Kartouzkovo dílo! Tři večery seděl, okrajoval a odchloupkovával šípky v naději, že z nich bude alespoň jedna sklenička marmelády..... Včera jsem odjela na dopoledne k doktorce a, když jsem se vrátila, vítězoslavně mi oznamoval: "Mam čtyři skleničky!!!" Marmeláda je výborná.

(Za marmeládou další Kartouzkovo experimenty - ovocné víno, ze špendlíků a z bezinek. Můj stav mi moc nedovoluje ho ochutnat a přiznávám, že mám k němu i nedůvěru, i když barvu to má pěknou. Špendlíkové víno se prý povedlo, bezinkové ne.)

Recept na šípkovou marmeládu (podle Kartouzka)
Nasbírejte tvrdší šípky, rozkrájejte napůl, zbavte jader a chloupků, vyperte. Podlejte a dejte vařit na mírném plameni (asi půl hodiny). Rozvařené šípky rozmixujte (čímž rozdrtíte zbytky tvrdších šlupek). Přidejte cukr - na kilo šípků cca kilo cukru (spíše méně) a špetku mletého hřebíčku, nechte ještě chvilku provařit. Plňtě do vyvařených skleniček, uzavřete a než skleničky vychladnou, otočte je víčkem dolů.

Večer pak ještě Kartouzek za asistence Píďky upekl kynuté povidlové koláče (z povidel, které si také dělal sám, švestkových a jablečných). O tom, že byly výborné, netřeba se moc rozepisovat. Důkazem je to, že do rána zbyly ze dvou obřích koláčů jen tři kousky ... a i ty zmizely ihned potom, co jsem je na poslední chvíli stihla vyfotit...  U nás jsou prostě přes vaření a pečení chlapi! (Dneska se peklo zas, koláč byl tentokrát tvarohový, snědl se dřív než jsem ho stihla zdokumentovat.)

Slavíme... vaříme...

Tak jsme dnes slavili. Já i děti jsme všichni květnoví býci, což má tu výhodu, že můžem narozeninovou oslavu odbýt najednou... já si totiž na jakýkoli oslavy zrovna moc nepotrpim. Kukynka dostala dort ze zakysané smetany a Píďka naši oblíbenou "kiwi-buchtu", tentokrát upečenou v dortové formě (recepty níže).

Kuchyňku jsme samozřejmě nestihli. Kartouzek chystal do včerejšího odpoledne výstavu v muzeu, kde pracuje, a večer se snažil dodělat alespoň spodek, tak aby byl použitelný. Ještě k němu přibude zadní deska s poličkami, doufejme, že co nevidět, takže se o kuchyňce rozepíšu někdy jindy....
Chudáci sousedi včera. Kartouzek tu řezal ještě v půl 10 večer :-) Dětem se kuchyňka líbí už teď...

A tady jsou ty recepty:

Dort k prvním narozeninám 

Dort jsem vyráběla tak nějak intuitivně :-)
Nejdřív jsem našlehala šlehačku se symbolickou trošiličkou vanilkového cukru, k tomu jsem přidala asi 3 zakysané smetany, promíchala. Do dortové formy jsem na dno vyskládala piškoty, po obvodu formy postavila dětské sušenky. Pak jsem vrstvila vrstvu smetany, vrstvu banánů, vrstvu smetany, vrstvu piškotů. To celé ještě jednou dokola. Vypadalo to, že mi na horní vrstvu už zakysaná smetana nevystačí, tak jsem k tomu zbytku přimíchala zbytek višňového jogurtu ze skleničky, co nám zbyl od svačiny. Dort tak získal příjemně růžovou barvu. Vršek jsem ozdobila jahodami z kompotu. Byla to mňamka.

Kiwi-buchta
Tuto buchtu nám dělala mamka k narozeninám místo dortu. Měla jsem ji tak ráda, že jsem tradici převzala a peču ji při zvláštních příležitostech i já. Při narozeninách ji udělám do dortové formy a suroviny vystačí ještě na jednu várku do malého pekáče.

Piškot:
6 žloutků
18 dkg cukru krystal
6 lžic horké vody
18 dkg polohrubé mouky
1/2 prášku do pečiva
sníh

Smícháme v těsto, pečeme ve vymazaném a vysypaném pekáči, poté necháme vychladnout.

Krém:
Ušleháme sladkou šlehačku s vanilkovým cukrem, přidáme 1-2 zakysané smetany. Natřeme na piškot. Na to klademe plátky kiwi (cca 5 ks).

Poleva:
1/2 l vody
10 dkg cukru krystal (dávám jen 3 lžíce)
3 sáčky kiwi nápoj (pamatujete?, už se bohužel nevyrábí, dávám trochu vitacitu nebo tanku)
1 vanilkový pudink

Smíchat v hrnci a vařit, dokud to nezačne tuhnout (jako když se vaří pudink). Nalít na buchtu. Po vychladnutí dávám do lednice zatuhnout (nejlépe nechat do druhého dne).

Jedlá modelína - marcipán

Když moje sestra uviděla návod na domácí modelínu , podotkla, že je škoda, že se nedá jíst. Respektive sníst ji můžete, ale moc si na ní asi nepochutnáte. A tak jsem si vzpomněla na marcipán...

Recept jsem kdysi dostala od mé již zmiňované sestry.

Potřebujeme:
150 g sušeného mléka
300g moučkového cukru (my dali jen 150 g a i tak je to sladké až až)
50 g tuku
2 lžíce medu
vanilkový cukr
lžíce rumu (nemusí být, my jsme nedali)
trochu vody (stačí jen cmrndnout)

Vše důkladně promícháme a prohněteme, dáme do lednice zatuhnout (třeba přes noc).

Dále se mají válet kuličky, které je možno obalit v kokosu nebo kakau (s mandlí dovnitř), my jsme hmotu využili jako jedlou modelínu - pravda je trochu víc lepkavá než modelína, ale není problém si zalepené ruce potom olízat :-) Takto připravená hmota by šla určitě obarvit potravinářskými barvami. My to neudělali, protože si myslím, že je výsledná mňamka nezdravá už i takto víc než dost :-)