Chrastidla

Zakázka. Po dlouhé době v ruce háček.... Snad se budou v La Škole líbit.

PS: Ano, je to obháčkované kindervajíčko. Plním rýží nebo čočkou.

Recy kobereček ze starých triček

Kobereček jsem měla rozdělaný už hodně dlouho. Začala jsem ho háčkovat ještě ve starém bytě, pak jsem ho odložila kvůli tvoření něčeho jiného, pak mi děti zašandročily velký háček .... a teď jsem se rozhodla ho konečně dokončit, protože potřebuji v šuplíku uvolnit místo pro další klubíčka.

Háčkování ze starých látek mě nadchlo. Kromě toho, že zrecykluju staré oblečení, které mi je líto vyhodit do popelnice, mě baví i to, jak háčkovaný výtvor rychle přibývá. Nejvíce se osvědčila stará trika - z klubíček z nich nastříhaných nelezou nitě a jsou příjemně pružná. Už uvažuju i o návštěvě nějakého second-handu a nákupu levných trik v pestrých barvách, jelikož my doma nosíme barvy spíš nenápadné a trochu nudné...

Jak na to?
Trička nastříhám na proužky široké cca 1 cm (stříhám od oka), střih se snažím vést tak, aby mi vzniklo pokud možno co nejdelší klubko. Záhyby nevadí. A pak už háčkuji obřím háčkem jako s klasickou přízí. Jednotlivá klubka k sobě přišívám jehlou a nití, aby kobereček nehyzdily tlusté uzlíky.

Zrovna nedávno se objevil článek o háčkování ze starých trik i na Fleru... tady je odkaz:
http://www.fler.cz/magazin/ze-stareho-tricka-novy-koberecek-1391

Vázičky

Skleničky od jogurtu a hořčice + barvy na keramiku + dětské ruce. Měla to být zábava pro Píďku než se vzbudí Kuky, ale probrala se ještě před doděláním a tak to musela také zkusit (ta menší váza je její). Na fotkách to tak nevynikne, ale vázičky maj parádní barvu. Kytky z včerejšího venčení fenky a z dnešní procházky.

Minulý týden jsme měli jahodové hody, tento týden se cpeme pro změnu třešněmi, respektive bublaninou. Dnes jsem jí pekla už potřetí a v lednici jsou třešně ještě na jednu várku. Jestli teda ještě do zítřka vydrží...

Koník na tyči

Také máte doma hromadu lichých ponožek? Vyrobte dětem koníka!

Já jsem pro výrobu použila tento materiál:

2 staré ponožky (měly by být zhruba stejně velké!)
drcený molitan na vycpání
klacek
2 knoflíky na oči
rolničky na dozdobení
pletací příze na uši a hřívu
perlovku a vlasec na šití a stahování

Použila jsem radši 2 ponožky, protože molitan je celkem jemný. Bála jsem se, že kdybych použila jen jednu ponožku, která by se hodně natáhla, mohl by z ní molitan povolenými oky vylézat. Při použití dvou ponožek víte, že když se koník někde prodře nebo protrhne, hned se vám nerozpadne.... Tak tedy, vnitřní (ošklivější) ponožku jsem nejprve nacpala molitanem. Lepší by určitě bylo ovčí rouno, ale já ho mám zrovna doma dost málo, molitanu naopak přebytek. Když jsem měla ponožku celou nacpanou molitanem, vsunula jsem do ní klacek, který si děti na jaře přinesli z venčí a trochu jsme ho pomalovali - jakože poutnická hůl. Hůl ale zacláněla v koutě, takže našla nové využití. Použít se dá uritě i nějaká zkrácená a zabroušená násada (třeba na hrábě nebo na koště). Kolem tyče jsem ponožku ještě pořádně dovycpala, na okraji sestehovala a stáhla, tak aby molitan nemohl vypadávat.

Na svrchní ponožku jsem našila oči, říkala jsem si, že to takhle půjde snáz. Ale nebyl to moc dobrý nápad. Ač jsem se snažila, abych oči našila na obou stranách na stejném místě, po natažení ponožky na vycpanou hlavu mi oči vyšly trochu šejdrem. Příště tedy našívat oči až na ponožku navlečenou...

Svrchní ponožku jsem pod krkem také  dvakrát stáhla, aby nevykukovala ponožka svrchní. Na ozdobu jsem vlascem přišila rolničky - vlascem proto, protože předpokládam, že za ně budou děti hodně tahat, tak ať se nám to hned nepřetrhne.

Uši jsem uháčkovala, přišlo mi to jednodušší než vymýšlet střih na uši z látky. Se hřívou jsem to trochu přehnala ... koník má háro jak z 80. let, ale což příště se to třeba povede líp...

-----------------------------------------------------------------------------

A ještě pohled na naší zelenou zahrádku ... aneb i na vybetonovaném pidi-dvorečku se toho dá opravdu hóódně vypěstovat!! Kartouzek je prostě talent. Vpravo naše nové pískoviště. Ani jsem nečekala, jak mi bude vyhovovat - děti se zabaví a já si můžu aspoň chvilku číst :-)

Recy tepláčky z tátova trika

Po dlouhé době (když nepočítám šití narozeninové víly) jsem zase vytáhla šicí stroj, což beru jako příznivé znamení, že moje jarní únava a vycuclost mě konečně pomalu ale jistě opouští. Byl to takový malý šicí experiment. Tepláčky ze starého trika. Žádná paráda, neboť triko už bylo dost jeté, ale kaťata třeba na hrabání se v zemi. Nebo se určitě budou hodit, až bude Kukyna trénovat bytí bez plínky. Nebo na malování. Nohavice jsou z rukávů (kdyby měla K. kratší nohy, vypadalo by to líp, protože by se větší část rukávu rozstřihla a pak sešila na břišní část...).  "Břišní část" a pas je z "těla" trička - široký pruh látky přišitý k nohavicím a v pase na gumu.

DIY lampión

Lampiónový průvod pořádaný dětským klubem, kam chodí Píďka na dramaťák, jsme propásli, neboť jsme zrovna marodili. Uspořádali ho, pro mě nelogicky, už v říjnu... a my si slíbili, že si lampión taky vyrobíme, ale až na sv. Martina. Čekala jsem, jestli někde ve městě potkám letáček informující o lampiónovém průvodu pořádaném na Martina místní školkou jako v předchozích letech (do školky nechodíme), ale žádný plakátek jsme nepotkali, tak jsme si mysleli, že letos žádný průvod nebude.... Asi nějaký byl, Kartouzek potkal děti s lampiony ... my jsme ten náš podomácku vyrobený šli vyzkoušet na podvečerní procházku se psem.

Návod, podle kterého jsme lampión vyráběli, jsem našla na různých místech na internetu a také v jednom z podzimních sborníků Věneček.

Potřebujeme: krabičku od taveného sýru, pečící nebo pauzovací papír, čajovou svíčku, drátek, transparentní barevné papíry, lepidlo, tavicí pistoli, tyčku na nošení.

Na dno krabičky jsem tavicí pistolí přitavila čajovou svíčku. Do víčka od krabičky jsem vystřihla kruhový otvor, tak aby po obvodu zbyl okraj pro upevnění drátku. Vystřihla jsem pruh pečícího papíru o délce obvodu krabičky a kousek (tzn. cca 37 cm). Tento papír Píďka ozdobil nalepenými útržky transparentních barevných papírů (zdobit můžete podle fantazie, např. nalepit obrázky, listy atd. my zvolili nejjednodušší variantu pro čtyřleťáka). Spodní i vrchní díl krabičky od sýru potřeme po obvodu lepidlem a oblepíme vyzdobeným papírem.

Představovala jsem si, že Píďka polepí pečící papír barevnými kousky úplně celý, aby nikde nevykukovala ta ošklivá hnědá. Ale nechtěl, prý je to takhle už hotové. Kartouzek to okomentoval, že Píďák má (narozdíl ode mne) vkus :-)))

Bála jsem se, že pečící papír nebude dostatečně dobře prosvítat, ale lampión svítil moc hezky, akorát se nám to nepodařilo vyfotit.

Recy kaťata

Nejdřív to byla zavinovací sukně. Pamatujete, když se nosily... ? :-) To byla myslím možná úplně první věc, kterou jsem si na sebe ušila, ještě na gymplu. Tu jsem pak přešila na tuniko-šaty. Nosila jsem je docela dlouho, ale letos v lednu jsem se rozhodla vyřadit z šatníku i je. Bylo mi ale líto je úplně vyhodit, a tak se teď reinkarnovaly v batolecí kaťata.

Neni to žádná super paráda, ale na lítání venku stačí. Střih jsem si udělala podle kalhot, které nám kamarádi přivezli z Indie. Případně ho sem někdy v budoucnu dám, teď nestíhám... Kaťata jsou ideální pro děti nosící látkové pleny...

... a tady měla Kukyna zrovna jednorázovku, tak na ní kalhoty trochu plandají :-)

Recy držák na nabíjení mobilu

Znáte to taky? Chcete si nabít mobil, strčíte nabíječku do zásuvky, ale mobil není kam položit, protože poblíž není žádná polička... tento problém řeší držák na mobil.

Výroba je snadná a rychlá, potřebujeme pouze prázdnou a vymytou plastovou lahvičku od šamponu. Z ní se vyřízne košíček s držátkem, do držátka dírka podle vaší nabíječky a je hotovo. Lahvičku je asi vhodné řezat řezákem, já ho ale neměla po ruce, tak jsem si tupila kuchyňský nožík a nůžky. Hrany jsem zjemnila šmirglpapírem.

 

PŘED

PO

Tento nápad jsem našla zde: http://www.surprisediy.com/diy-690.html 

Recy šátek ze staré košile

Přemýšlela jsem, jaký materiál na šátek použít, a pak jsem si vzpomněla, že jsem si schovala starou košili na rozstřihání. Košile byla z pevného, ale zároveň slabého, lehkého, "chladivého" plátna, takže se pro letní čepeček zdála být ideální. Jednu velkou nevýhodu látka ale má, jak jsem později zjistila ... hrozně se mačká :-(

 

Šátek je vzadu zavazovací a zakrývá krk.

Látku jsem stříhala takto:
1x kruh o poloměru 9cm, rozstřihne se napůl, vzniknou 2 boční díly
1x pruh š. 12 cm, d. 36 cm (já střihla trochu delší), z jedné strany můžete zaoblit rohy - hlavní díl
1x pruh š. 11 cm, d. alespoň 86 cm (já mám opět o trochu delší), podélně ohnout napůl, konce můžete zkosit, vznikne pruh na zavazování

Rozměry jsou uvedené již včetně přídavků na švy. Kukyně je šátek trochu větší ... alespoň jí dýl vydrží.

Hlavní díl se všije mezi boční půlkruhy a k tomu se přišije zavazovací část. Snad je to pochopitelné podle fotek. Zavazovací část se také může rozstřihnout napůl a může se do ní všít kšilt. Nám ale kšilty moc nevyhovují, tak jsem čepičku záměrně ušila bez kšiltu.

Ze staré košile jsem samozřejmě neustřihla 86 cm dlouhý pruh. Musela jsem ho nastavit. Šev jsem potom na šátečku umístila schválně trochu nastranu a našila na něj knoflíky na ozdobu :-)

Píďka se v těchto dnech učí jezdit na kole bez koleček...

Narozeninová víla...

... přichází za dětmi pouze v jeden jediný den v roce - na jejich narozeniny. Provází je celým dnem (pokud chtějí) a vypráví jim o tom, jak se narodily.

Příznávám, že tu naši vílu jsem šila na poslední chvíli, večer před Píďkovo narozeninami. Využila jsem střih na panenku UNICEF.  Šila jsem z toho, co jsem našla doma, tj. ze starého prostěradla. Vlasy jsem všila dovnitř mezi přední a zadní díl, aby dobře držely. Šatečky byly taky rychlovka - ustřihla jsem rukáv ze staré tuniky, začistila obě strany, navlékla na vílu (pod ruce) a v místě ramenou sešila... jak snadné.

Nejdřív jsem si říkala, že budeme mít jednu vílu pro celou rodinu. Potom mě napadlo, že bychom mohli přišívat víle na šaty knoflíky podle věku dětí a že by tedy měl každý svou. Nakonec jsem ale jako vždy nestíhala, a tak jsem se rozhodla, že víla bude jedna a že budeme převlékat šatičky :-))) Ale třeba příští rok ještě jednu přidělám... uvidíme!