Zimní olympiáda pro děti

Včera jsme s naší "Lesní dětskou skupinou" uspořádali zimní olympiádu pro děti. Já vyrobila medaile, pochodeň, diplomy a olympijskou vlajku, kamarádka Verča vlajky, terč a poháry pro vítěze (plné bonbónů, prý zdravých). Bohužel už není venku sníh, takže se nám trochu zúžil výčet disciplín, které jsme chtěli vyzkoušet. Nemám ráda, když se děti vedou k soutěživosti, tudíž jsme hry nepojali jako závodění. Ani by to vzhledem k různorodému věku "závodníků" nebylo spravedlivé. Všechny děti si zkoušeli jednotlivé disciplíny po svém, podle svých možností a schopností. Zvítězili a medaily dostali všichni.

A tady jsou naše tipy na to, jak si doma uspořádat zimní dětskou olympiádu:

úvodní ceremoniál - štafeta např. kolem pískoviště / hřiště apod. s pochodní, mrňata s maminkou
pochodeň - papírová nebo nastřihané vlající látkové proužky
Jak si vyrobit olympijskou pochodeň si můžete přečíst zde 

vlajky a státy - každé dítě může zastupovat jeden stát - dostane svoji vlajku (ocení to hlavně děti, které se rády učí poznávat vlajky), součástí zahajovacího ceremoniálu může být nástup s vlajkami

medaile - jak si vyrobit medaile si můžete přečíst zde


Disciplíny

Krasobruslení - tančí, skáčou piruety, holubičky apod.
Skok na lyžích - skáčou ze zídky (okraj pískoviště) nebo lavičky nebo něčeho podobného (přizpůsobit věku závodníků)
Biatlon (běh na lyžích + střelba) - běží + trefujou se šiškou / kamenem/ sněhovou koulí např. do stromu (my jsme měli doma vyrobený papírový terč s dírou uprostřed, trefovali jsme se malými míčky)
Boby - bobování
Běh na lyžích - běhání (označíme start a cíl, normální "závod" v běhu)
Slalom - běh mezi tyčkami / značkami / prolejzačkami
Skeleton - sklouznout se na klouzačce (starší můžou po hlavě)
Curling - na zem nakreslit jednoduchý terč (křídou, nebo klackem do hlíny), trefovat se kamenem / klacíkem / šiškou, metení - klacíkem odmetem např. napadané listy, javorové "nosy" nebo to, co leží na cestě

Kam pojedeme?

Za pár dní se chystáme na dovolenou. Sedím u google mapy a plánuju. Píďka mi pořád kouká přes rameno. Skvělá příležitost na úvod do "zeměpisu" nebo možná také do "multikulturní výchovy". Jdu na to přes vlajky, protože ty Píďku baví, spoustu jich už pozná. Zná jich určitě víc než já. Takže se třeba koukáme na film a on: "Mami, to je Somálsko." (A já si musím vygooglit vlajku Somálska, abych mu to mohla odsouhlasit :-))) )

Pro začátek se naučíme sousední země. Českou a německou vlajku Píďka poznal hned. Ostatní pro něj byly novinkou. Všiml si, jak je Německo veliké. Řekli jsme si, kde se mluví jakými jazyky. Zmínila jsem i hlavní města, protože Prahu už zná a, když vše dobře dopadne, doputujeme při naší prázdninové výpravě až do Vídně. Pojedeme přes Německo do Rakouska. Jak se mluví v Německu a Rakousku? "Mami, já německy mluvit nechci!" "Neboj, německy budu mluvit já. Nebo spíš anglicky, protože to umim líp."

 

 Tak co jsme si zapamatovali?

Až se bude Píďka učit číst, budem přiřazovat názvy států....

Pak jsme vytáhli glóbus, atlas světa a různé mapy a ukázali si vše v jiném měřítku...