Rostliny a jejich moci

Kartouzkova hřbitovní zahrádka. Fotila jsem, ale stávkovala mi paměťová karta ve foťáku, takže se neuložila ani jedna fotka, což ale vůbec nevadí, protože fotili i další lidé... Koukněte SEM.

Nejvíc jsem se těšila na povídání Jiřího Zemánka. Nic moc jsem z něj ale neměla, protože jsem zrovna uspávala Kynkažu. (Klasický scénář posledních sedmi let.) Mimochodem znáte knížky Od země přes kopec do nebe a Divočina - příroda, duše, jazyk? Doporučuju. Výstavy, které knížkám předcházely, už bohužel nestihnete.

Zaujalo i čtení Hanky Patrasové. Budu si muset knížku Do tmy někde sehnat...

A teď mě napadlo, že když nemám žádné fotky z "vernisáže", můžu sem hodit alespoň pár "zákulisních" fotek dokumentujících, jak zahrada vznikala...

Do Plzně na Trnku

Včerejší sváteční a narozeninový výlet. Vyrazili jsme do Plzně na dvě výstavy. Nejdřív do Galerie města Plzně na výstavu Jíří Trnka - Ateliér, poté do Západočeského muzea na Trnkovu Zahradu 2. Ateliér v neděli končí, takže pokud se budete zítra nacházet někde poblíž a ještě jste tam nebyli, doporučujeme zajít se mrknout, protože to rozhodně stojí za to. Od interaktivní Zahrady 2, inspirované stejnojmennou knihou, jsme čekali o malinko víc.... jsme asi zmlsaní píseckou Sladovnou anebo jsme si ji nedokázali pořádně užít, protože nás zrovna doběhla nejvíc krizová chvilka onoho dne... každopádně trpaslík nás dostal!

Nejpohodovější výletnicí byla zase Pigeta...

Mrkev

Zkoušíme s Píďkou animovat a tohle je náš první výtvor... MRKEV.

Ptačí zpěv napodobil Píďka pomocí vodní píšťalky ...


Pár poučení pro příště:
1. před začátkem focení překontrolovat baterky ve foťáku
2. patentky nejsou moc dobrý nápad pro klouby papírových panáčků
3. já a můj foťák si neumíme poradit s černým pozadím
4. pozor na malé škůdce, co nám stíní, strkají do obrázku ručičky, berou rekvizity
5. pozor na nožičky od stativu

Koník na tyči

Také máte doma hromadu lichých ponožek? Vyrobte dětem koníka!

Já jsem pro výrobu použila tento materiál:

2 staré ponožky (měly by být zhruba stejně velké!)
drcený molitan na vycpání
klacek
2 knoflíky na oči
rolničky na dozdobení
pletací příze na uši a hřívu
perlovku a vlasec na šití a stahování

Použila jsem radši 2 ponožky, protože molitan je celkem jemný. Bála jsem se, že kdybych použila jen jednu ponožku, která by se hodně natáhla, mohl by z ní molitan povolenými oky vylézat. Při použití dvou ponožek víte, že když se koník někde prodře nebo protrhne, hned se vám nerozpadne.... Tak tedy, vnitřní (ošklivější) ponožku jsem nejprve nacpala molitanem. Lepší by určitě bylo ovčí rouno, ale já ho mám zrovna doma dost málo, molitanu naopak přebytek. Když jsem měla ponožku celou nacpanou molitanem, vsunula jsem do ní klacek, který si děti na jaře přinesli z venčí a trochu jsme ho pomalovali - jakože poutnická hůl. Hůl ale zacláněla v koutě, takže našla nové využití. Použít se dá uritě i nějaká zkrácená a zabroušená násada (třeba na hrábě nebo na koště). Kolem tyče jsem ponožku ještě pořádně dovycpala, na okraji sestehovala a stáhla, tak aby molitan nemohl vypadávat.

Na svrchní ponožku jsem našila oči, říkala jsem si, že to takhle půjde snáz. Ale nebyl to moc dobrý nápad. Ač jsem se snažila, abych oči našila na obou stranách na stejném místě, po natažení ponožky na vycpanou hlavu mi oči vyšly trochu šejdrem. Příště tedy našívat oči až na ponožku navlečenou...

Svrchní ponožku jsem pod krkem také  dvakrát stáhla, aby nevykukovala ponožka svrchní. Na ozdobu jsem vlascem přišila rolničky - vlascem proto, protože předpokládam, že za ně budou děti hodně tahat, tak ať se nám to hned nepřetrhne.

Uši jsem uháčkovala, přišlo mi to jednodušší než vymýšlet střih na uši z látky. Se hřívou jsem to trochu přehnala ... koník má háro jak z 80. let, ale což příště se to třeba povede líp...

-----------------------------------------------------------------------------

A ještě pohled na naší zelenou zahrádku ... aneb i na vybetonovaném pidi-dvorečku se toho dá opravdu hóódně vypěstovat!! Kartouzek je prostě talent. Vpravo naše nové pískoviště. Ani jsem nečekala, jak mi bude vyhovovat - děti se zabaví a já si můžu aspoň chvilku číst :-)

Semínka

Včerejší sázení semínek se neobešlo bez občasných hádek, ale nakonec naši malí zahradníčci spolupracovali...

A co se stane se semínkem pak? Vyklube se z něj malý výhonek!

Softshellová premiéra

Rozhodla jsem se také vyzkoušet všemi tolik opěvovaný softshell a ušít dětem jednoduché kalhoty. Odbyla jsem si tím hned 3 premiéry: prvně jsem šila ze softshellu, prvně jsem našívala pružné náplety a prvně jsem lemovala lemovací gumičkou.

Softshell je velmi příjemný materiál, s kterým se velmi dobře pracuje. Paráda! Našít náplety bylo také mnohem jednodušší než jsem si myslela. Dlouho jsem se jich bála, ale zvládla jsem to celkem dobře. Asi to bude i tím, že jsem je našívala na softshell, který je pevný, nijak se nekroutí a neklouže. Zato lemovací gumička, ta mi dala zabrat. Asi proto, že jsem měla jen takovou hodně úzkou. Moc jsem si s ní nevěděla rady a výsledek tristní. Ale vzhledem k tomu, že jsem oboum dětem ušila kalhoty trochu delší, aby dýl vydržely, a podkasáváme je, tak to zatím naštěstí není vidět :-)

Šila jsem podle střihu od Petry Macháčkové alias Caramilly, jen Kukynce jsem trochu zkrátila nohavice.

Hned při první procházce v kalhotech bylo jasné, že jsme nezvolili dobrou barvu. Na té světle zelené je vidět úplně každá špína. A pak ještě přišlo první zklamaní - nejde to vyprat!! (Prala jsem na 30, na víc jsem si netroufla.) Takže pokud někdo máte nějaké tipy, jak šetrně čistit softshell, budu vděčná za vaši radu.

Modelové a zároveň vlastníci kalhot dnes nebyli moc ochotní pózovat před foťákem... Kukynka si ještě iniciativně na sebe navlíkla bundu, aby nebylo vůbec nic vidět :-) 

Vysázeli jsme první semínka, jen bychom potřebovali větší okno...

Jedním z důvodů, proč jsme se chtěli přestěhovat do domku, kde teď bydlíme, byl pidi-dvorek a velký balkón. Věříme totiž, že i na malém prostoru se toho dá spoustu vypěstovat. A jelikož jsem já hlava tvrdohlavá a nesnášim, když mi někdo kecá do mých "projektů", a jelikož je Kartouzek hrozně chytrej a musí mě pořád poučovat, což taky nesnášim, rozhodli jsme se, že si to zahradničení rozdělíme. Já budu mít na starosti balkón a Kartouzek dvorek. Jsem moc zvědavá, co z toho vzejde. Kartouzek má oproti mně velkou výhodu - studoval kdysi zahradnickou architekturu. Já jsem zahradnický laik a začátečník. Použiju metodu "pokus-omyl". A doufám, že sklidím výpěstky alespoň v hodnotě nakoupených semínek :-)

Kartouzek dnes vyráběl improvizovaný fóliovník. Ty hrobečky za ním, to by měla být budoucí permakulturní mini-zahrádka, a ty klacky s lavičkou vpravo, to je prý budoucí pískoviště pro děti. No nevím. Zatím to vypadá příšerně, ale budu Kartouzkovi věřit...