Zobrazují se příspěvky se štítkemZima. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZima. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 3. března 2018

Ledové království

V létě 2015 jsme začali "točit" (rozuměj "fotit") film s pracovním názvem Duplo rodinka na cestě kolem světa. Pak se na to nějak zapomnělo, minulé léto jsme projekt oprášili a, pokud video někdy doděláme, bude z toho nejspíš videoklip k jedné z písní Kartouzkovy kapely.

Letos jsme si zimu moc neužili. Už od podzimu si děti pořád dokola předávají nějaké bacily, únor byl vyloženě extrém, ten jsme promarodili na střídačku snad celý, takže jsme se téměř vůbec nedostali ven. Ještě že máme alespoň balkón, kam se dá vyběhnout jenom na chvilku. Právě uplynulé mrazy nešlo nezneužít.... ledovou stavebnici jsme zkoušeli už vloni. Letos jsme vynechali barvy a ze vzniklých cihel postavili hrad pro ledovou královnu, kterou jsme poté naanimovali. Máme denní i noční variantu. Uvidíme, kterou z nich použijeme a jestli video vůbec někdy doděláme.





Formičky na muffiny jsme využili i k jejich původnímu účelu. Všechny děti měly teď během posledního měsíce svátek a muffiny se zřejmě, jak to tak vypadá, staly nově tradičním pečivem na jejich oslavu. Nejsem žádná zapálená pekařka a výsledek podle toho obvykle vypadá. Fotku sem dávám kvůli těm vlaječkám, které si pro bráchu vymyslela Kuky. Dost mě tím dojala. Asi je viděla někde na internetu, netuším, ale přála si je vyrobit. Jasně není to žádná vytuněná a vystajlovaná verze, ale pokud zrovna potřebujete zabavit předškoláka, je tohle ta pravá volba. Jednoduché a efektní.


A když už byla řeč o ledovém království, tak ještě jeden čerstvý zážitek z dneška. Poprvé jsme si zkusili projít se po zamrzlé Volyňce...


čtvrtek 7. prosince 2017

Adventní skládačky

Letos jsem to trochu zazdila. Třetího prosince jsem se konečně vypravila na půdu pro náš adventní domeček a při té příležitosti zjistila, že jsem nejspíš v rámci své letošní horlivé debordelizace domácnosti vyhodila i náplně do kalendáře z minulých let (pohádky a úkoly)... Takže co teď? Improvizace.

V balíčku od Mikuláše našlo každé z dětí i lepidlo. To je u nás věčně nedostatkové zboží. Buď se ztratí celá tyčinka nebo jen víčko a lepidlo vyschne. K lepidlu každý svou kartičku a celý adventní čas bude každé z dětí skládat a lepit svůj obrázek...



čtvrtek 16. února 2017

Malování na sníh

Je toho teď plný internet a moc se mi ten nápad líbí, takže jsme to nemohli nezkusit - vodovky a sníh.



Nebo se dá použít i fixírka s barevnou vodou - koukněte na blog Ve víru dětí. Najdete tam i další tipy, jak si užít na sněhu.

-------------------------------------------------------------

Markéta Ubíková z blogu Carfreerodina.cz s námi udělala rozhovor o našem životě bez auta. Najdete ho ZDE.

čtvrtek 26. ledna 2017

Sněhulák pekl

Sněhulák na balkóně pekl, pekl.... až se roztekl.

Na ledové bábovičky jsme zadělali zrovna ve chvíli, kdy přišla první obleva, a tak jsme si na jejich zmražení museli asi 3 dny, než začalo zase pořádně mrznout, počkat. Do vody jsme přidali potravinářské barvivo, které jsem měla doma nasyslené ještě z dob, kdy jsem jím barvila ovčí rouno. Nebyl to úplně dobrý nápad, barvu jsme měli úplně všude, hlavně na rukavicích. Prý se dají použít i obyčejné vodovky.




pondělí 9. ledna 2017

Ledové ozdoby

Když už ta zima tedy musí být, tak ať je ten mráz alespoň k něčemu dobrý :-)
Moc hezky vypadají zamrzlé větvičky a šípky, ty ale nemáme po ruce, a tak jsme použili všehochuť "co dům dal". Zítra se chystáme na barevné "cihličky".






Chodíme bruslit na zamrzlý rybník a na balkóně máme sněhuláka.


čtvrtek 26. listopadu 2015

Sňík

....jak řiká naše Kuky sněhu. Děti nadšené, já ne. Já už zas netrpělivě vyhlížim jaro....

To níže jsou (byli) prý ptáci....



úterý 13. ledna 2015

Čepička

Člověk by řekl, že když už někdo čeká třetí dítě, nemusí vůbec řešit nějaké oblečení, protože ho má dost po starších dětech ... Oblečků na mimino máme opravdu hromady, ale vzhledem k tomu, že se Kukyna i Píďák narodili na jaře, něco nám přecejen chybělo: miniaturní zimní kombinézka a zimní čepice. Píďák s Kukynou nosili v zimě už kuklu, ale nejmladší Pigeta do kukly ještě nedorostla. Čepice jsme dostali dvě. Od babiček. Jednu flísovou a jednu pletenou k svetříku.... Ani jedna však Pigetě už nebyla ... má prostě nějak velkou hlavu....

... což je skvělá záminka pro to, abych jí mohla nějakou čepici ušít ...


Šila jsem z flísu podle parádního návodu od Ajky. Barvy mi bohužel nejde pořádně vyfotit...


Dneska byl náročný den. Kukyna v noci a ráno zvracela. S Pigetou jsem jela na kontrolu kyčlí - dostala abdukční peřinku, což byl pro mě trochu šok ... vůbec by mě nenapadlo, že nás to potká, když Píďka i Kukyna měli kyčle ukázkové (prý budoucí atleti :-) ). A když jsme přijeli od doktora, vstoupím do kuchyně a Kartouzek obvazuje Píďákovi hlavu - rozsekl si ji o dveře. Uf.

pondělí 5. ledna 2015

Zimní radovánky...

... aneb i na nejneoblíbenějším ročním období je dobré najít si něco pozitivního, mysl obveselujícího...

Bruslení bylo vždy mým nejoblíbenějším zimním sportem, zvlášť v pubertě, kdy jsme s kamarádkami nevynechaly jediné veřejné bruslení, protože jsme tam chodily okukovat hezký kluky.... takže jsem se těšila, až začnu učit bruslit i své děti a ta chvíle letos nastala... Píďák dostal brusle od Ježíška ... dostat se na zimák je pro nás šíleně logisticky a organizačně náročná záležitost, ale v pátek se nám to konečně podařilo. Píďka víc ležel na ledě než stál na bruslích.... ale oceňuju, že to po prvním pádu hned nevzdal. Naopak, jako správný bejk odmítl poslouchat naše rady, odmítl nechat se vozit za ruku a zkoušel to sám, hledal si sám svůj způsob. (Jsem stejná, taky nesnáším, když mě chce někdo něčemu učit, takže mi to bylo sympatické.) Za tu jednu hodinu na bruslích udělal docela velký pokrok.


A letos se nám povedlo nepropásnout příležitost zasáňkovat si....


... dokonce i sněhulák už nám na dvorku stojí.



Tak jsme si užili sníh a teď už se těším na jaro!!!

sobota 8. listopadu 2014

Kapsa na nošení dětí

Kapsu už mám ušitou asi týden, jen se mi ji nedaří nějak normálně vyfotit ... takže: má tmavě modrou barvu!


Pro ty, kdo neznají: kapsa slouží jako výborný doplněk při nošení dětí v šátku nebo nosítku v zimě. Dítě do šátku obléknete tak, jak byste jej oblékli pod bundu, a přes šátek nebo nosítko upnete tuto zateplenou kapsu. Je to dobrá levná varianta pro všechny, kdo nemají v plánu investovat do nosící bundy. Výborně se hodí zvláště pokud často cestujete v přetopených dopravních prostředcích (např. ve vlaku) - nemusíte dítě budit, vyndavat ze šátku a svlékat ze zimní kombinézy .... prostě si jen sundáte kapsu.

Kdysi už jsem dvě kapsy ušila - jednu pro sebe a jednu pro kamarádku, z flísu, uvnitř s vatelínem, podle střihu a návodu z Nosenideti.cz . Pro sebe jsem si ji šila ještě na Píďku - ze zbytků látek, co jsem dostala od tchýně. Osvědčila se dobře, ale teď už je trochu jetá ... a tak jsem pro nové miminko zatoužila po nové, vytuněnější variantě... Hodně moc jsem se inspirovala u Jitky.


Střih jsem opět udělala podle návodu z nošenídětí.cz , jelikož se mi osvědčil. Zvažovala jsem kapsu pro ruce na přední stranu, ale vzhledem k tomu, že kromě miminka budu za sebou vláčet ještě další dvě děti, v každé ruce jedno, nevim, jestli bych ji vůbec využila :-) A hlavně - dá se vždy přišít až dodatečně - přesně do výšky, kam budu instinktivně ruce pokládat. Nejsem si jistá, jestli bych to teď tipla dobře. Podobně jsem uvažovala i o kapucce - připadá mi praktická až pro děti, které drží hlavičku. Já budu rodit na zimu, ty největší mrazy si tedy ještě odbudem s hlavičkou zafixovanou v šátku, kapucku tedy můžem došít později - nacvakávací na límec kapsy.

Šila jsem ze softshellu (toho teplejšího). Na rozdíl od návodu ze šijemdětem jen z jedné vrstvy - tunýlek na stahování mi tedy nevznikl dvojitým prošitím dvou vrstev látky, ale prostým ohnutím okraje. Druhou vrstvu softshellu jsem použila jen na límec - abych jej trochu zpevnila, čímž jsem vyřešila i tunýlek na stahování u krku a "lištu" na připínání flísové zateplovací vložky. Tu jsem ušila z jedné vrstvy flísu. Uvažovala jsem o dvou vrstvách, ale bála jsem se, aby pak nebyla kapsa až příliš teplá. Uvidíme, jak se jedna vrstva v zimě osvědčí. Zateplovací flísovou vrstvu jsem chtěla původně připínat kovovými druky - víc by se mi líbily umělohmotné, ale nemám na ně kleště ... ty kovové se mi zase ne vždy povedou správně nacvaknout, aby nikde nevylézaly ostré zoubky a musela bych také řešit vyztužení, aby se z látek nevytrhávaly. Pak jsem si dělala pořádek v šití a objevila obří patentky, které se mi jevily jako nejjednodušší varianta - snad budou dobře držet. Jsem také zvědavá, jak mi bude vyhovovat zapínání na přezky - starou kapsu jsem zavazovala na dlouhé tkaničky a občas ve vlaku, když jsem se potřebovala rychle obléknout, to byl trochu opruz.



 A abych názorně ilustrovala, co všechno se dá díky kapse na nošení absolvovat, tak mi to nedalo a vyhrabošila jsem jednu starou fotku s 8-měsíčním Píďkou a naší starou kapsou (i když na fotce teda není téměř vůbec vidět). Fotka byla pořízena 2. ledna, venku sníh a celkem dost velká zima ... a my vyrazili na Šumavu na Boubín. Díky hodně teplé kapse jsme to v pohodě dali. Akorát já se trochu klepala, když jsem v tom mrazu Píďku pod rozhlednou kojila :-)



čtvrtek 20. února 2014

Zimní olympiáda pro děti

Včera jsme s naší "Lesní dětskou skupinou" uspořádali zimní olympiádu pro děti. Já vyrobila medaile, pochodeň, diplomy a olympijskou vlajku, kamarádka Verča vlajky, terč a poháry pro vítěze (plné bonbónů, prý zdravých). Bohužel už není venku sníh, takže se nám trochu zúžil výčet disciplín, které jsme chtěli vyzkoušet. Nemám ráda, když se děti vedou k soutěživosti, tudíž jsme hry nepojali jako závodění. Ani by to vzhledem k různorodému věku "závodníků" nebylo spravedlivé. Všechny děti si zkoušeli jednotlivé disciplíny po svém, podle svých možností a schopností. Zvítězili a medaily dostali všichni.

A tady jsou naše tipy na to, jak si doma uspořádat zimní dětskou olympiádu:

úvodní ceremoniál - štafeta např. kolem pískoviště / hřiště apod. s pochodní, mrňata s maminkou
pochodeň - papírová nebo nastřihané vlající látkové proužky
Jak si vyrobit olympijskou pochodeň si můžete přečíst zde 

vlajky a státy - každé dítě může zastupovat jeden stát - dostane svoji vlajku (ocení to hlavně děti, které se rády učí poznávat vlajky), součástí zahajovacího ceremoniálu může být nástup s vlajkami

medaile - jak si vyrobit medaile si můžete přečíst zde


Disciplíny

Krasobruslení - tančí, skáčou piruety, holubičky apod.
Skok na lyžích - skáčou ze zídky (okraj pískoviště) nebo lavičky nebo něčeho podobného (přizpůsobit věku závodníků)
Biatlon (běh na lyžích + střelba) - běží + trefujou se šiškou / kamenem/ sněhovou koulí např. do stromu (my jsme měli doma vyrobený papírový terč s dírou uprostřed, trefovali jsme se malými míčky)
Boby - bobování
Běh na lyžích - běhání (označíme start a cíl, normální "závod" v běhu)
Slalom - běh mezi tyčkami / značkami / prolejzačkami
Skeleton - sklouznout se na klouzačce (starší můžou po hlavě)
Curling - na zem nakreslit jednoduchý terč (křídou, nebo klackem do hlíny), trefovat se kamenem / klacíkem / šiškou, metení - klacíkem odmetem např. napadané listy, javorové "nosy" nebo to, co leží na cestě







neděle 2. února 2014

Příprava na olympiádu

Začali jsme se po Novém roce pravidelně scházet s kamarádkami a jejich dětmi. Zatím našemu neformálnímu uskupení říkáme pracovně "Lesní dětská skupina". A protože se blíží zimní olympijské hry, vymysleli jsme si, že si na takovou olympiádu také zahrajeme. A tak už se chystáme.... jako první přišly samozřejmě na řadu medaile.

Medaile jsem vyráběla takto: Z tvrdšího kartonu jsem vystřihla kolečka, děrovačkou udělala dírku, natřela je z obou stran zlatou barvou (používám akrylátové barvy Terno colour). Olympijské kruhy jsem na medaile natiskla pomocí špulek (s nití) namočených do barev. A ještě jsem okraje medaile potřela třpytivým lepidlem pro větší efektnost :-) Každá medaile bude mít jinou barvu stužky, aby si děti poznaly každé tu svou.




Kartouzek nám vytvořil parádní diplom. Pokud by se vám také hodil, můžete si jej stáhnout pro svoji vlastní nekomerční potřebu zde.



středa 22. ledna 2014

Jak se píše moje jméno? - zimní nápověda

Píďka se mě pořád ptá, jak se píše jeho jméno. Nebo jméno Kukyny. A mě už nebaví diktovat mu to pořád dokola. Tak jsem jim vyrobila malou nápovědu, sloužící zároveň i jako zimní dekorace :-)


Inspirovala jsem se na Pinterestu u papírových sněhuláků - skvělé tvoření pro děti, které své jméno už napsat umí. Např. zde: http://marcheseclowns.blogspot.cz/search/label/Counting

čtvrtek 12. prosince 2013

Krmítko z roličky od toaleťáku

Na tomto krmítku se mi líbí, že je jeho výroba velmi jednoduchá a rychlá a můžou se zapojit i děti. Návod jsem našla na různých webech na netu...


Potřebujeme:
rolička od taleťáku
směs zrní pro krmítka (dá se sehnat v obchodech pro chovatele zvířat)
arašídové máslo nebo med


Arašídové máslo doma nevedem a myslím, že bych ho v našem městečku ani nesehnala, tak jsme použili med. Máme takový už tužší, tekutý by asi nebyl úplně dobrý. Nevím, jak je to s vhodností medu pro ptáky, ale říkám si, že do tyčinek pro andulky se také přidává med, tak snad jim to nemůže uškodit. Med jsem natřela nožem na roličky (jako když se maže chleba, ale kulatý :-) ) a ty jsme pak vyválely v misce se zrním. Lépe to chytalo, když jsme zrníčka na roličku sypali rukou.





Pěkné by bylo zavěsit krmítka na nějaký přírodní provázek, my ale doma žádný nenašli, tak Píďka vybral růžovou mašličku. Krmítka jsme pověsili na balkón. Nevím, jestli je to zrovna vhodné místo, lepší by byl asi nějaký strom nebo keř, ty ale na našem pidi-dvorku nemáme a navíc jsme chtěli mít na krmítka pěkný výhled. Tak už jsme zvědaví, jestli si k nám nějaký ten strávník najde cestu nebo ne.




pondělí 9. prosince 2013

Byl tu a už tu není. Sněhulák!

Mam tu pár fotek ze dnů, kdy byl ještě sníh... v pátek jsme se vypravili stavět sněhuláka, ale moc nám to nešlo, tak z toho bylo jen válení se ve sněhu, koulovačka a pak improvizovaná hra "Trefování se sněhovými koulemi do stromu" :-) Já nachystala koule, protože Píďkovi to zrovna dvakrát nešlo a on se trefoval. Druhý den připadl další sníh, tak jsme šli sněhuláka zkusit znovu a jakousi potvoru jsme skutečně splácali... dnes jsme ji šli odpoledne zkontrolovat, leč zbyla z ní už jen mrkev, knoflíky, parůžky a malá osamocená kopička tajícího sněhu.

Mně to teda vůbec nevadí. Sníh jsme si užili, tak už by mohlo přijít to jaro!