Letos s ušima

Letos poprvé se Kartouzkovi povedl beránek i s ušima, a proto si SEM ukládáme odkaz na recept. Nádivka z kopřiv z naší chaty. Vajíčka děti celý týden pomalovávaly fixami... na malování voskem nedošlo, přestože nám Kartouzek vyrobil stojánky na vosk a svíčku.... tak třeba za rok.

CHA! Oprava: Prohlížím si staré fotky a koukám, že před třemi lety měl beránek také uši :-))

Zajíc vyhlíží jaro....

Dostala jsem od tchýňky dva pytle plné pletacích přízí a asi si budu muset na sebe ušít nějakou pletací výzvu, protože se s jehlicemi ani zdaleka nekamarádím tak jako s háčkem, ale víc se mi líbí pleteniny upletené než uháčkované. Třeba skvosty, které jsou k vidění u Vlněných sester... začnu asi zkouknutím jejich videoseriálu o základech pletení.
Mé "nové" příze jsou starší výroby .... krásné barvy, ale tvrdé a kousavé. Pokud byste mi někdo uměl poradit, co s tím, budu moc ráda.

I když mám teď spoustu šicích plánů, neodolala jsem a popadla klubko a jehlice. Vznikl z toho zajíc, bude už na Velikonoce, a je jednodušší než na první pohled vypadá. Zvládnou ho uplést i začátečnice, které umí plést jen hladce.... Stačí uplést obyč čtverec.... Obrázkový návod ZDE.

A Kartouzek se mi směje, že zajoch vypadá jako netopýr nebo nějaká potvora, která se vylíhla z těch našich rajčat na pozadí..... Nebo jako zajíc v depresi z toho, že to jaro stále nepřichází....

Velikonoce

Letos jsem ty Velikonoce nějak nezvládla.... dokončuju svoji brigádu - přepis pamětí Františka Teplého, a tak jde vše stranou, protože už to chci mít konečně hotové...

Na Velký pátek jsme se po dlouhé době rodění a marodění sešli s naší "lesní partou" a stejně jako vloni se vydali hledat poklad. Už je nás 5 matek a jedenáct dětí.... slušná školka! Jinak jsme připravy na Velikonoce dost zazdili... ještě teď máme na lednici krabičku plnou bílých vyfouklých, ale nepomalovaných vajec. Asi je schovám na příští rok.

Zachránil to Kartouzek: v sobotu zkusil poprvé upéct bochánek a v noci z neděle na pondělí upekl beránka. Stejně jako předchozí roky se povedl zase bez uší.... Strašili jsme v kuchyni do 2 do rána... zatímco se pekl beránek, Kartouzek pletl pomlázky a já vařila vejce a polepovala je nálepkami, abychom měli alespoň pár vajíček pro koledníky...

Tady je jedna "jarní" momentka z naší pondělní tour - naše velikonoční obchůzka dědy a babiček čítala 5 zastávek... když k tomu připočtu přesuny busem do/ze Strakonic a přechody uprostřed největší chumelenice, tak nechápu, jak jsme to se třemi dětmi zvládli a ustáli... Byl to dost náročný, ale pěkný den...

PS: přepis dnes už snad dodělám a bude na nové látky!!! (jupí)

Ještě velikonoční...

Pár fotek z velikonočního pondělí. Fotil Kartouzek na služební foťák, takže jsem z něj fotky vymámila až teď...

Děti se ládovaly čokovajíčkami od babiček...

...beránka pekl jako každý rok muj muž...

....Píďka si naplnil košík na koledu po svym a Kukyna mi zašmodrchala všechny stužky...

Poklad

Na Velký pátek se, jak známo, otevírají skály a vydávají své poklady. A tak jsme s naší "lesní dětskou skupinou" tentokrát odložili obvyklou středeční schůzku o dva dny. Poklad jsme se vydali hledat do Katovic. Bohužel nám dnes nepřálo počasí. Při samotném hledání té pravé skály naštěstí jen trochu poprchávalo, pak jsme ale měli v plánu udělat si na naší dnešní základně oheň a něco si upéct, ale to už lilo jako z konve... čekání na autobus jsme si tedy zkrátili malováním vajíček.

Jako poklad jsme, stejně jako vloni, schovali malé skleněné "drahokamy". (Dají se sehnat třeba na fleru)

Zvířata a další velikonoční deco :-)

Je to sice už trochu s křížkem po funuse, ale třeba se to bude někomu hodit příští rok... Dřív jsem to nestihla, omlouvám se.

Tady jsou návody na jednoduché velikonoční dekorace, které zvládne myslím téměř každý.... když jsem to zvládla i já :-)


Kuře (nebo jiný pták)

Potřebujeme: pletací přízi, stuhu, 2 korálky, 2 knoflíky, kousíček tlustého filcu na zobák, ovčí rouno nebo jinou výplň na vycpání

Krátkými sloupky se uháčkuje kolečko (mně s touto přízí vždy vyjde spíš šestiúhelník). Při ukončování si nechám dlouhou přízi na následné sešití ptáka. Prostředkem provlíknu stuhu ohnutou napůl, zauzluju nad i pod háčkovaným kolečkem, aby vzniklo oko, za které se pták pověsí. Na oba konce stuhy zavěsím korálky. Háčkované kolečko ohnu napůl a tím dostanu tvar ptáčka. z obou stran přišiju knoflíkové oči. Vložím zobák ze silnjšího filcu a začnu ptáka sešívat. Na spodní straně prošiju i nožičky (stuhu s korálky). Postupně vycpávám ovčím rounem. Dosešiju půlkruh a je hotovo.


Slepička
Střih na tuto slepičku nám na jedno z našich šicích setkání přinesla Marcela D., která ve Strakonicích organizuje bedýnkový prodej sezónních zemědělských produktů. Zkoušela jsem tento návod najít na netu a našla jsem ho zde na Fleru: http://www.fler.cz/magazin/pomohou-nam-slepicky-privolat-jaro-640 Akorát my jsme slepičky nešili ze dvou čtverců, ale rovnou z jednoho obdelníku.

 

Zajíc

Na jednom z dalších našich šicích dýchánků jsem dostala střih na zajíčka. Moc se nepovedl. Teda mně se líbí, ale všichni, komu ho ukážu, se na něj koukaj divně :-)

Nevim jak jinak sem ten střih vložit, tak jsem ho přefotila, snad si s tím případné zájemkyně o něj nějak poradí:

Zajícový zápich
Ten byl převelice jednoduchý! Použila jsem střih odtud:
http://eabdesigns.typepad.com/my_weblog/2012/01/an-early-spring-easter-project.html
Střih jsem vystřihla 2x z hnědého tenkého filcu, dovnitř strčila špejli, obšila, vycpala ovčím rounem.

Vajíčkový zápich
Ze silnějšího filcu jsem vystřihla 2 vajíčka. Na obě jsem barevnými bavlnkami našila dva proužky ze slabého filcu a pokusila se o výšivku :-). Mezi vajíčka jsem vložila špejli a obšila. Přivázala mašli.

 

Přes vaření a pečení je u nás doma táta Kartouzek, a tak beránka, jako každý rok, pekl on. To mám ale šikovného chlapa, že jo?

Zdobení vajíček jsme letos nějak nezvládli. Pokoušeli jsme se pouze zdobit krupicí...
Návod zde:
http://rooster-hill.blogspot.cz/2012/03/lentilkove-kraslice.html

...ale výsledek dost nic moc. Jednak se nám nepodařilo rozetřít lepidlo rovnoměrně po celém vajíčku, takže tam máme nepokrytá místa a navíc Píďka při barvení dost tlačil, takže spoustu krupice odrolil.

(A pokud vás zajímá, co bílošedého v modré vaničce to tam za Píďkou vykukuje, pak vězte, že je to Marie se sv. Annou - socha, na které Kartouzek už hrozně dlouho pracuje. Jsem zvědavá, jestli ji někdy dokončí :-) )

Velikonoční průsvity do okna

Sice stále sněží, ale vločky už jsme z okna sundali.

 

(Na fotce to neni poznat, ale obrys vajíčka je zelený :-) )

Vajíčkové průsvity jsem dělala takto: Z barevné čtvrtky jsem vystřihla tvar vajíčka, podlepila bílým transparentním papírem a na něj nalepila ústřižky různobarevných transparentních papírů. Vše jsem zalaminovala pro větší trvanlivost.

 

Šablonu na zajíčkový průsvit jsem našla na internetu. Odkazy na tento web momentálně nefungují, tak sem dám aspoň odkaz z mého pinterestu, třeba zas v brzké době fungovat budou....
http://pinterest.com/pin/303218987381728830/
Šablonu jsem vytiskla na bílou čtvrtku, vystřihla, vybarvila, podlepila žlutým transparentním papírem a na strom přilepila útržky světle a tmavě zeleného transparentního papíru. Zalaminovala jsem.

Transparentní papír jsem sehnala v Ignisu.

Na Velký pátek...

... se podle pověstí otevírají skály a vydávají své poklady.

Původně jsme hledání pokladu chtěli uspořádat na naší chatě pro přátele a jejich děti. V blízkosti jsou krásné skály, chtěli jsme to pojmout ve formě šipkované. Ale vzhledem k tomu, že ještě předevčírem sněžilo, rozhodli jsme se na konec, že akci zrušíme. Skály jsou v ne úplně snadno přístupném terénu a museli bychom se brodit závějemi sněhu. Navíc se přihlásili jen rodiče velmi malých dětí, které by z toho stejně nic neměly. Ti ostatní to vzdali už předem :-)

Dnes nám to ale nedalo. Bylo sice chladno, ale svítilo sluníčko. A tak jsme se vydali hledat skály kousek za městem. A opravdu jsme jednu pěknou skálu objevili. A nejen to! Píďka objevil i ten poklad - čtyři malé drahokami! Takový zážitek!

Cestou domů jsme si převyprávěli Erbenovu baladu Poklad. A Píďka pak ještě našel (ledový) diamant.

  

Poslat dopis je vzrůšo!

Píďku fascinovala scéna ze seriálu Prasátko Pepina, kde Pepina pošle dopis své kamarádce poštou. Obyčejná věc. Ale né pro dnešní děti. Schválně, kolik jste za poslední rok poslali dopisů nebo pohledů? Dnešní děti už znají jen maily a esemesky, a tak je poslání dopisu hotové vzrůšo.

Úžasně se nám do toho připletli Velikonoce a navíc máme jednu z mnoha našich babiček až v Kladně. A tak to bylo jasné: pošleme velikonoční přání babičce do Kladna.

Nejdřív vyrobit přáníčko.... to byla hračka.

Pak vepsat přání... diktovala jsem písmenka, Píďka psal...

Strčit do obálky, nadepsat jméno a adresu, dojít koupit známku, olíznout ji a nalepit. Vhodit do schránky.
A co se děje s dopisem pak? Nevim, jestli to Píďka pochopil. Pořád se mě ptá, kdy přijde ten pošťák... asi budem muset tuhle akci zase zopakovat... a obšťastnit některou z našich babiček opravdovým dopisem.

Červenka se nám uhnízdila v knihovně...

... když jsem ji včera večer plstila, myslela jsem na jaro... a z přemítání mě vytrhl rachot pluhu odhrabujícího sníh. Ráno jsem se probudila a střecha na protějším domě nebyla sněhem jenom poprášená, byla jím přímo zasypaná. Naštěstí je ale teplo, tak zas hned všechno doufejme roztaje, protože my už doma máme jaro...

Hnízdo i ptáka jsem plstila jehlou. Bohužel jsem doma neměla vlnu přesně takové barvy, kterou bych na ptáčka potřebovala, ale myslim, že to nevadí.

Smrt plave po vodě...

Dnes je Smrtná neděle, na kterou se obvykle vynáší smrt (smrtka, Morana, Morena, Mařena ...). Původně jsme měli v plánu vyrazit na chatu a tam vyrobit pořádnou smrtku ze slámy a starých hadrů, odnést ji přes les a louku k řece, tam zapálit a hodit do vody. Jenže Kukyna je těsně po nemoci a na dnešek hlásili docela zimu, tak se nám nechtělo podnikat celodenní výlet na chatu.

Přesto mi to ale nedalo a, protože na chvíli vysvitlo sluníčko, rozhodla jsem, že si vyrobíme alespoň provizorní Moranu z papíru a hodíme ji do řeky u nás ve městě.Výroba Smrtky ze dvou čtvrtek a špejle trvala asi tak 10 minut.

U řeky jsme se se Smrtkou říkankami rozloučili a zkusili ji zapálit. Ale foukal vítr, tak nechtěla hořet, potvora. A tak ji táta Kartouzek hodil do vody celou. Snad se někde rozpustí a nebude v řece strašit. Ještě jsme běželi kousek s ní. Pak se zasekla u břehu. Asi se tý zimě od nás ještě nechce... podle předpovědi počasí má příští týden někde ještě sněžit. Brrr... Pak už ji snad ale vezme proud.

Nesu, nesu smrtku

k Zelenýmu čtvrtku -

až tu smrtku odnesu,

nové léto přinesu.

 

Smrt chodí po vsi,

má velké fousy,

už nemůže choditi,

musíme ji voditi!

Od města k městu

nesem nevěstu -

jestli nám nic nedáte,

tak vám ji tu necháme!

 Smrt neseme ze vsi - nové léto do vsi

Smrt plave po vodě - nové léto k nám jede.