Nasáváme teplo a světlo do zásoby :-)

Nemám ráda konec podzimu a zimu. Špatně snášim nedostatek světla a chlad. A tak jsem ráda, že je teď ještě docela hezky. Chodíme nasávat teplo a světlo do zásoby. Dokud to ještě jde...

V neděli jsme vyrazili na kole (možná letos už naposled?) do Krušlova na akci k ukončení sezóny v místním včelíně. Zavítáte-li někdy na Strakonicko, určitě si tam udělejte výlet, stojí to za to! Nejedná se totiž o jen tak ledajaký včelín, ale o skvost vytvořený včelařem a lidovým řezbářem panem Machem. Více o krušlovském včelíně zde. My se těšili na stínové divadlo o včelách, které do Krušlova přivezl toulavý divadelní autobus. Bohužel v autobusu bylo příliš málo místa a o divadlo byl příliš velký zájem ... a tak se dovnitř protlačil jen Píďka. Na další reprízu už jsme nečekali, začínalo pršet a chtěli jsme domů dojet ještě za světla....

 Píle a spořivost jest nejen včelek ctnost, a tak šel Kartouzek v pondělní svátek do práce. No s tou spořivostí to u něj vlastně neni tak horký, ale to sem nepatří :-) My s dětmi jsme šli původně na šípky, pak jsme to změnili na kaštany a nakonec jsme se ocitli na nádvoří muzejní tvrze, čili u Kartouzka v práci. Děti se válely v listí a my s Kukynou jsme pak vyrazily ještě na nějaké kaštany. Když Kartouzkovi skončila pracovní doba (nebo jsme se o tom alespoň domnívali - zapomněli jsme si přeměnit čas na mobilu i v počítači a tak zavřel o hodinu dřív... ale pšššt, snad tam už nikdo na prohlídku muzea nepřišel :-) ), šli jsme se ještě podívat za tvrz, kde Kartouzek s kolegou staví repliku starodávné pece na keramiku z hlíny. Až se pec vypálí, měla by být plně funkční, tak jsem zvědavá, jak se jim to podaří. V budoucnu by snad měla být přístupná i pro návštěvníky muzea.

 

Včera už byla docela kosa. Vypravili jsme se opět omrknout hřbitovní galerii, tentokrát jenom z venčí, protože jsme neměli klíče. Děti si tam potom chtěly malovat křídami, tak jsme tvořili. Sice jsem měla trochu pocit nepatřičnosti, že si hrajeme na hřbitově, ale byli jsme schovaní vzadu za obřadní síní, tak snad jsme nikomu nevadili.

A dnes zase svítí sluníčko. Poslali jsme dopis Ježíškovi. Teda zatím čeká za oknem, tak snad si ho Ježíšek v noci odnese. Je to dobrý, Píďka si nepřál nic nesplnitelného. Chtěl hlavně různá jídla do kuchyňky, která jsem mu stejně chtěla vyrobit, tak snad to do těch Vánoc stihnu. Dopoledne si Píďka krátil vyráběním další novinové koláže. Ta kočičí ho evidentně zaujala, tak teď lepil psa se zlomenou packou. Ale prý mu ji "spravil". Inspirací mu možná byla naše Frída, která na dřevě hlídá, co se děje u sousedů. Packu si zatím naštěstí nezlomila...

 Tak snad tu zimu nějak překlepem!

Kočičí koláž

 Kočičí koláže mě upoutaly na pinterestu. Jak dopadla ta Píďkova vidíte výše (nezapomněl nalepit i "pipinku", "bobek" a "čůránky"). A náš inspirační vzor otevřete, kliknete-li na obrázek níže.

Korunky z listí

Na výrobu koruny potřebujeme:
čtvrtka
izolepa nebo sešívačka
oboustranná izolepa
listy

Doma jsme si připravili koruny z nastříhaných pruhů čtvrtek, podle velikosti obvodu hlavy jsme slepili izolepou, aby vznikla koruna (možno i secvaknout sešívačkou). Z vnější strany papírové koruny jsme nalepili oboustrannou lepičku a vyrazili ven. Venku jsme sbírali listy a lepili na korunku :-)

Kukyně se korunka na hlavě moc nelíbila, pořád si jí strhávala. Tady vyfocená už v poněkud odrbaném stavu :-)

Čížečku, čížečku

1. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,

pověz mi, čížečku, jak sejou mák?

Aj tak, tak sejou mák,

aj tak, tak sejou mák,

aj tak, tak sejou mák,

tak sejou mák.

  2. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,

pověz mi, čížečku, jak roste mák?

Aj tak, tak roste mák,

aj tak, tak roste mák,

aj tak, tak roste mák,

tak roste mák.

3. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,

pověz mi, čížečku, jak kvete mák?

Aj tak, tak kvete mák,

aj tak, tak kvete mák,

aj tak, tak kvete mák,

tak kvete mák.

4. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,

pověz mi, čížečku, jak plejou mák?

Aj tak, tak plejou mák,

aj tak, tak plejou mák,

aj tak, tak plejou mák,

tak plejou mák.

5. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,

pověz mi, čížečku, jak zraje mák?

Aj tak, tak zraje mák,

aj tak, tak zraje mák,

aj tak, tak zraje mák,

tak zraje mák.

  6. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,

pověz mi, čížečku, jak lámou mák?

Aj tak, tak lámou mák,

aj tak, tak lámou mák,

aj tak, tak lámou mák,

tak lámou mák.

7. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,

pověz mi, čížečku, jak jedí mák?

Aj tak, tak jedí mák,

aj tak, tak jedí mák,

aj tak, tak jedí mák,

tak jedí mák.

 Připomněla jsem si tuto písničku z dětství a užasla, jak je náramně didaktická. Píďka vyrobil obrázky k jednotlivým slokám a ukazujem si je při zpívání, což má za efekt to, že dítě alespoň ví o čem zpívá. A při té příležitosti jsme si vyrobili ještě jednu makovou seřazovačku, kterou je asi lepší než do řady seřazovat do kruhu, protože co bylo dříve? Vejce nebo slepice?

Příprava na zimu

Po dlouhé době jsem zase vzala do ruky háček...

Focení je otrava ...

To Kukyna byla mnohem ochotnější modelka, bráchova čepice ji zjevně zaujala.

Šípky a žaludy

Chtěla jsem zkusit, jestli by už Kukyna nezvládla jednoduché třídění, tak jsem na procházce nasbírala pár tvrdých šípků a žaludů. Začalo to slibně, šípky do červeného kelímku, žaludy do žlutého, ale bylo poznat, že na tuhle aktivitu ještě nenastal ten správný čas... spíš než třídění do kelímků ji zajímalo, jak žaludum utrhnout čepičku :-)

Dědeček skládaček puzzle - Tangram

Tangram je údajně jedním z nejstarších hlavolamů. Je to čtverec rozdělený na sedm dílků (2 velké trojúhelníky, 2 malé trojúhelníky, 1 střední trojúhelník, 1 čtverec a 1 kosodelník), které se skládají do různých tvarů. Pochází z Číny (název tangram odkazuje k dynastii Tang) a různé zdroje se rozchází v tom, jak je skutečně starý. V 19. století se s tangramem seznámili také Evropané a Američané a počátkem 20. st. a během 1. světové války bylo skládání obrázků ze sedmi dílků velmi v módě.

Tangram rozvíjí jemnou motoriku rukou, vnímání tvarů, kombinační schopnosti, prostorovou představivost, logické myšlení a také fantazii.

Na internetu najdete neskutečné množství předloh.

Já jsem vyrobila hned tři různé sady.

Předlohu pro narýsování tangramu najdete např. tady. Nafotila jsem fotonávod, ale nějak se mi nedaří přeměnit fotky do nějaké estetické podoby s popiskami, takže si počkám, jestli mi manžel dá lekci v práci s Corelem...

1. Tangram z fima
Nejdřív jsem si na papír narýsovala předlohu, dílky vystřihla, přiložila na fimo uválené na tenkou placičku, vyřízla podle předlohy daný tvar a dala zapéct. Bohužel jsem si nedala pozor, abych měla dílky stejně tlusté. Tato pidi sada, schovaná v malé pytlíčku, se výborně hodí na cesty. Třeba když někde čekáte na vlak ... Nehodí se ale už moc přímo do vlaku, ale čtěte dál ... :-)

2. Velký magnetický tangram na ledničku
Nedávno jsme se stěhovali a pokládali nové lino. Zbyla nám spousta odřezků, tak jsem se je rozhodla využít. Tangram jsem si narýsovala zezadu na lino, vystřihla a pomocí oboustranné izolepy podlepila magnetickou folií. (Oboustranná lepička bohužel na lině nedrží úplně dokonale, občas se nám to trochu odlepuje.) Když jsem se pokusila složit základní čtverec, objevila jsem, že mi tam nesedí kosodelník, protože jsem předlohu kreslila zezadu, tudíž obráceně než byla potřeba. A podivovala jsem se, že i přesto nám jde složit plno obrázků podle předloh, které jsem našla na internetu. "Mají to taky špatně," pomyslela jsem si škodolibě a teprve dlouho po focení těchto fotek mi docvaklo, že když posunu sloupec trojúhelník-čtverec-trojúhelník směrem dolů, vytvoří se mi prostor přesně pro můj převrácený kosodelník. Rozsvítilo se mi pozdě, ale přece :-) Předpokládám, že děti, které měly možnost dostatečně si v dětství vyhrát s podobnými hlavolami, by to napadlo hned. Píďku skládání chytlo. Neskládá podle předloh, ale podle vlastní fantazie - naší chatu, ponorku, lodě a různá zvířata.

3. Cestovní magnetický tangram - ideální do vlaku či autobusu
Z toho mám obzvlášť radost, nejspíš proto, že jsme si ho zatím zabrali pro nás dospěláky. Přecejen pro malé neohrabané ručky jsou dílky této sady příliš malé. Moje mamka pracovala donedávna v trafice a občas mi nosila dřevěné krabičky od doutníků. Asi dvakrát přinesla i malou plechovou krabičku, která se mi moc líbila, jen jsem si nevěděla rady, co s ní. A pak mě to napadlo... Dílky jsem vystřihla z barevných papírů, zalaminovala, oboustrannou izolepou podlepila magnetickou folií. A krabičku přelepila překreslenou a zalaminovanou předlohou, to aby děti neviděly, že je krabička od doutníků :-) (Dá se použít např. i plechová krabička od pastelek, je větší, tudíž můžou být větší i dílky a menším dětem se pak lépe skládá.)

Mojí hlavní inspirací byl tento návod:
http://www.dreamalittlebigger.com/post/magnetic-travel-tanagrams-tutorial.html

Koukněte také do mé pinterestové tangramové přihrádky ;-)