Koník na tyči

Také máte doma hromadu lichých ponožek? Vyrobte dětem koníka!

Já jsem pro výrobu použila tento materiál:

2 staré ponožky (měly by být zhruba stejně velké!)
drcený molitan na vycpání
klacek
2 knoflíky na oči
rolničky na dozdobení
pletací příze na uši a hřívu
perlovku a vlasec na šití a stahování

Použila jsem radši 2 ponožky, protože molitan je celkem jemný. Bála jsem se, že kdybych použila jen jednu ponožku, která by se hodně natáhla, mohl by z ní molitan povolenými oky vylézat. Při použití dvou ponožek víte, že když se koník někde prodře nebo protrhne, hned se vám nerozpadne.... Tak tedy, vnitřní (ošklivější) ponožku jsem nejprve nacpala molitanem. Lepší by určitě bylo ovčí rouno, ale já ho mám zrovna doma dost málo, molitanu naopak přebytek. Když jsem měla ponožku celou nacpanou molitanem, vsunula jsem do ní klacek, který si děti na jaře přinesli z venčí a trochu jsme ho pomalovali - jakože poutnická hůl. Hůl ale zacláněla v koutě, takže našla nové využití. Použít se dá uritě i nějaká zkrácená a zabroušená násada (třeba na hrábě nebo na koště). Kolem tyče jsem ponožku ještě pořádně dovycpala, na okraji sestehovala a stáhla, tak aby molitan nemohl vypadávat.

Na svrchní ponožku jsem našila oči, říkala jsem si, že to takhle půjde snáz. Ale nebyl to moc dobrý nápad. Ač jsem se snažila, abych oči našila na obou stranách na stejném místě, po natažení ponožky na vycpanou hlavu mi oči vyšly trochu šejdrem. Příště tedy našívat oči až na ponožku navlečenou...

Svrchní ponožku jsem pod krkem také  dvakrát stáhla, aby nevykukovala ponožka svrchní. Na ozdobu jsem vlascem přišila rolničky - vlascem proto, protože předpokládam, že za ně budou děti hodně tahat, tak ať se nám to hned nepřetrhne.

Uši jsem uháčkovala, přišlo mi to jednodušší než vymýšlet střih na uši z látky. Se hřívou jsem to trochu přehnala ... koník má háro jak z 80. let, ale což příště se to třeba povede líp...

-----------------------------------------------------------------------------

A ještě pohled na naší zelenou zahrádku ... aneb i na vybetonovaném pidi-dvorečku se toho dá opravdu hóódně vypěstovat!! Kartouzek je prostě talent. Vpravo naše nové pískoviště. Ani jsem nečekala, jak mi bude vyhovovat - děti se zabaví a já si můžu aspoň chvilku číst :-)