V půl 11 jsme ještě leželi v posteli (Ano! to se nám už dlouho nestalo....) a ve čtvrt na 12 už jsme opouštěli dům a mazali na vlak. Mezitím jsme stihli vymyslet, kam pojedeme, obléci se, nasnídat, připravit sváču, zbalit batůžky.... kdo má doma 3 malé děti (nebo více), chápe, jaký to byl výkon :-)
Volba padla na Sudslavickou stezku u Bohumilic v Čechách (u Vimperka), která vede přírodní rezervací Opolenec, a volba to byla dobrá. Naposledy jsem tu byla na gympláckém botanickém výletě s naším třídním Vojtěchem Žílou.... a od té doby se změnilo hlavně to, že stezka vypadá velmi opečovávaně. Informační tabule o místní fauně, flóře, geologickém podloží i historických stavbách jsou neponičené, text je zajímavý, né nudný. Kromě informačních tabulí na stezce potkáte také (nejen) pro děti zábavné úkoly - odhad vzdálenosti nebo výšky a skok daleký měřený podle skokanských schopností různých zvířat (Píďák skáče jako kuna, Kartouzek jako liška).
Kromě vzácných květin a živočichů jsou hlavními lákadly této naučné stezky: 600 let stará památná lípa, zbytky zaniklé vápenky a hlavně sudslavická jeskyně, která je jedním z nejdůležitějších středoevropských nalezišť kosterních pozůstatků čtvrtohorní zvěře. Za mých studenstkých let jsme ještě jeskyni prolézali, dnes už je do ní vstup z bezpečnostních důvodů zakázán
Počasí nám přálo, bylo pod mrakem, tedy žádné vedro. U řeky u lípy jsme našli "poklad", v lese pak lesní jahody a borůvky. Děti budou asi nejvíc vzpomínat na to, jak jsme se po žebříku škrábali na vysokou skálu - děti bez problémů (Kukyně asi dáme indiánské jméno "Kamzík"), to jen já měla závratě....
--------------------------------------------------------------------------------
Já bych se nyní měla připravovat na srpnový Design market, ale místo toho mám rozděláno spoustu jiných věcí: ušila jsem dětem mini-týpí (ještě musí Kartouzek připravit tyčky), mám rozešité indiánské oblečky, rozpletené čelenky. Konečně jsem koupila látku na závěsy do kuchyně. Píďák potřebuje nové tepláky, přislíbila jsem kamarádce kalhoty pro její dceru. A do toho všeho jsem se na facebooku přihlásila do skupiny zaměřené na šití látkových knížek a nechala se vyhecovat, abych se pustila do své první stránky ke své první "quiet book". Je fakt, že to mám v plánu už od doby, co se Píďák narodil, takže konečně mě něco nakoplo.... Tady je moje úplně první stránka (vyrobená v rámci stránkové výzvy na téma ovoce / strom). Je jednoduchoučká, protože bude součástí knížky pro malou Pigetu...
Žádné komentáře:
Okomentovat