Ze staré nová...

...nebo spíš z úplně amatérské a začátečnické trochu míň amatérská. Mikina. Moje první a vlastně zatím i poslední. Šila jsem ji už kdysi dávno ještě pro Píďáka na starém stroji bez pružného stehu, což byl hlavní zádrhel u kapuce - blbě se přendavala přes hlavu, protože otvor nepružil. Střih jsem obkreslila podle nějakého trika, které ale vypadalo úplně jinak. Skřítkovská kapuce měla za úkol zakrýt neplánovaný obří výstřih. Netušila jsem tehdy ještě, kde sehnat náplety....

....a nedávno jsem tuhle mikinu objevila v tašce s oblečením po starších dětech a řekla jsem si, že není zas tak hrozná na to, jakým způsobem vznikala... chce to jen trochu upravit.....takže tadáááá: skřítkovská mikča snad ještě udělá parádu.

Alespoň je vidět, že se v tom šití nějak posouvám :-)

Jinak my teď bojujeme s nemocemi. Holky dostaly antibiotika, já se pokouším (vzhledem k tomu, že kojím) zmátořit bez léků. Už to trvá docela dlouho (obvykle mě hned tak něco neskolí), ale snad už brzo bude líp. (Nehodlám promarodit jarní prázdniny.)