Inspirovala mě facebooková stránka Křídní boj, která se snaží upozorňovat na problém gentrifikace některých pražských čtvrtí. Nevím, kdo za tímto nápadem stojí, ale vůbec bych se nedivila, kdyby to byla nějaká matka od malých dětí. Protože... je pro nás nějaký jednodušší způsob, jak opanovat veřejný prostor, než půjčit si od dětí křídy a vyrazit?
Maloměsta (jako je to naše) trápí úplně jiné problémy než je gentrifikace. Ukázalo se to zase u voleb. Mám to tu ráda, ale po volbách se mi tu pokaždé tak nějak hůř dýchá. Jako letos. Chodím ulicemi a míjím 190 voličů Okamury. K tomu další dvacítka voličů ostatních vyloženě extrémistických stran. Pozoruju to už spoustu let. Přiostřuje, přiostřuje.
Muselo to ven.
A když už jsme brouzdali ulicemi... vyzkoušeli jsme prvně guerilla poetring. Už léta se chystám na yarn bombing, ale pořád si ne a ne najít čas na štrikování. Opsat báseň a vyvěsit ji ve městě je naštěstí mnohem jednodušší...
A jak jste dnešní svátek slavili vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat