Vezmu to ve zkratce...
přesně jak jsem očekávala, ukázalo se, že to nebude žádná sranda. Úplný bojkot, tedy snahu ani nejíst a nepít nic dovezeného, jsem porušila myslím už v úterý (měli jsme doma lilky z Holandska a já se bála, že by celý týden nevydržely.... a také jsem měla velkou chuť na kafe, přestože se nepovažuji za velkého kafaře a obvykle vypiju jen jedno velmi slabé a mlékem naředěné kafe denně). Bojkot jsem se tedy snažila dodržet alespoň při nakupování, ale za celý týden
jsem byla na nákupu asi jen jednou, kdy jsem byla ještě plná nadšení. Jinak jsem vařila i z domácích zásob, z nichž některé měli původ i v cizině.
Potvrdilo se mi, že u většiny balených
jídel je téměř nemožné zjistit původ surovin a že značky "český
výrobek" a "Klasa" původ surovin vůbec nezohledňují. Překvapilo mě, že
má oblíbená čočka se sem dováží z Kanady. Radost mi při nákupu udělala
"předměřická mouka pšeničná celozrnná", kde se na obalu píše, že je
vyrobena "z vybraných odrůd ozimé pšenice pěstitelů Podkrkonoší,
Podorlicka, Polabí a Vysočiny", což je k nám sice trochu z ruky, ale byl
to jediný výrobek, na kterém jsem takovýto druh informace našla (tak
snad je pravdivý
). Zkoušela jsem hledat na stránkách největších mlékáren, odkud berou
mléko, ale nic jsem nevypátrala.
Zkušenost zajímavá, ale nevim, jestli
se něco v mých spotřebitelských zvyklostech změní - lokálním produktům
se snažim dávat přednost už dávno a určité zboží budu kupovat, i když je
zdaleka, protože melta je sice dobrá, ale kafe je kafe a občas nějakej
ten banán nebo pomeranč dětem taky dopřeju . Dala jsem si alespoň předsevzetí, že se konečně pokusím najít v okolí našeho bydliště lidi, jejichž produkty bych si mohla kupovat rovnou ze dvora.
Žádné komentáře:
Okomentovat