Obrázek od Píďky...
....a kolovrátek od tchýňky!
Naučit se příst na kolovratu byl dlouho můj sen. Jednou jsem si už jeden starý kolovrátek koupila. Byla jsem tehdy trochu slepá, tak moc jsem ho chtěla. Dala jsem za něj tisícovku, přestože byl prožraný od červotoče, ale říkala jsem si, že se to zrestauruje. Doma jsme zjistili, že tam bylo také něco prasklé. Kartouzek odnesl kolovrátek do práce k restaurátorce a od té doby jsem ho neviděla. Bylo mi řečeno, že už je špatný a dohromady tak, aby byl funkční, už se asi nedá. Kdoví, jestli se s ním ještě někdy shledám.... prostě vyhozená tisícovka. Pak jsem si začala brousit zuby na kolovrat nový, ale peníze pořád tak nějak nezbývaly. Postupně jsem se s představou, že si sama zpracovávám vlnu, začala loučit. A teď to vypadá, že se příst přecejen ještě začnu učit. Nejdřív tedy musíme dát tento kolovrat pořádně do kupy, zjistit, jestli má všechno, co má mít ... ale vypadá to nadějně.
A Kartouzek mi slíbil, že mi zaplatí kadeřnici. Naposled jsem se nechala ostříhat, když jsem byla těhotná s Kukynou, takže už to fakt hodně potřebuju. Těším se na velkou změnu :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat