Tak jsem hned aktivně začala vysvětlovat, jak je to s tím množstvím vody a výškou tónu a že je to vlastně stejné jako na kytaře, houslích nebo flétně... můj výklad je moc nebral, přelévání vody do lahví a roztodivné zvuky, které se jim podařilo z flašek vyloudit jo.
Pak jsem se zase na moment vzdálila a, když jsem se vrátila, židle přisunutá ke skříni a malí všetečkové vyndavají skleničky na víno.... na ty nám šlo hrát už trochu hůře.
A nebo dneska ráno.... když jsem se konečně probrala z mrákot, děti už měly z kelímků a šňůry vyrobený telefon....
Může za to jedna knížka. Před Vánocemi jsem se rozhodovala, jestli Píďákovi koupit sešit s úkoly pro předškoláky nebo knížku s jednoduchými "vědeckými" pokusy. Vyhrály experimenty (ano přiznávám, knížku jsem si koupila tak trochu i pro sebe, jelikož se cítim v této oblasti z dětství nedostatečně nasycena) a zdá se, že jsem se trefila. Podobných knížek se dá v knihkupectvích sehnat už celkem dost. V televizi běží pořady, které mají zábavnou formou dětem přiblížit různé fyzikální a chemické jevy. Pinterest je podobných nápadů plný. Tak je mi tak nějak líto, že tohle nebylo už za nás.....
Žádné komentáře:
Okomentovat