Kořínci

Tak trochu doháním před prázdninami resty a Kořínci by na tomto blogu rozhodně neměli chybět... i když jsou fotky už z května. Červen jsme totiž proleželi postupně všichni členové rodiny v posteli. Tedy vlastně ne, udržet děti v posteli je nadlidský výkon, ale na šplhání na vysoký kopec to prostě nebylo.

Pokud jste Kořínky nikdy neviděli, mrkněte SEM na web Svobodné hry, kde jsme se inspirovali. Líbili se mi víc než naše špunty, pro které jsme stavěli skřítčí domečky vloni.

  A já měla konečně chvilku času na štrikování nebo knížku....

Na Andělíčku, kam si chodíme skřítčí domečky stavět, nás ale jednoho dne čekala nemilá změna v podobě vyštěrkované cesty. Vůbec se to tam nehodí, to místo pro mě ztratilo mnoho ze svého dřívějšího kouzla. Prý to bude naučná stezka, ale cedule jsou zatím prázdné, protože nikdo neví, o čem má stezka poučit. Kamarád (vedoucí místního muzea) dostal od radních za úkol sepsat na tabule nějaký text, nikdo ale nemá konkrétní představu, o čem má vlastně psát. Hlavně, že cedule a nové lavičky už stojí. Nemůžu se ubránit dojmu, že přebytek peněz není vždy k užitku. Pro ilustraci přikládám pár srovnávacích fotek toho, jak to tam vypadalo dřív a jak teď. Názor si udělejte sami.

Cedule by byly, ale co na ně napsat?! (Chce to nějakou guerillovou tvorbu, řiká Kartouzek.)